I starostové, krajští zastupitelé a další lokální politici mají možnost ovlivnit, jak vypadá legislativa Evropské unie. Na úrovni Výboru regionů mají možnost ji připomínkovat, v některých případech se bez jejich stanoviska dokonce neobejde.
Ve středu 19. února Výbor zahájil svůj nový pětiletý mandát a den na to si zvolil nové vedení. Na dva a půl roku je nyní v čele Výboru Maďarka a bývalá zástupkyně budapešťského primátora Kata Tüttő.
„My ve Výboru regionů jsme ti, kteří propojují komplexní evropskou politiku s realitou v terénu. Jsme klíčovým stabilizátorem. Jak to děláme? Všechny složité politiky převádíme v našich městech a obcích do reality a vnášíme do rozhodování v EU náš zdravý rozum a inovace,“ řekla Tüttő po svém zvolení členům Výboru regionů.
Ve „stabilizační roli“ Výboru je podle ní klíčová politika soudržnosti – tedy unijní dotace, které pomáhají zaostalejším evropským regionům dohnat ty rozvinutější.
„Jako stabilizátoři máme nástroje, které byly ke stabilizaci přímo vytvořeny. Takovým nástrojem je politika soudržnosti. Musí se ale neustále kalibrovat. Nesmí být příliš centralizovaná, jinak se stane rigidní, a když zkostnatí, už nebude užitečná. Musí být flexibilní, decentralizovaná a inovativní,“ vyzvala také ve svém projevu v době, kdy v EU probíhají úvodní debaty o novém víceletém finančním rámci. V té souvislosti se hovoří se také o tom, že by politika soudržnosti mohla v budoucích letech ustoupit do pozadí.
Prvním místopředsedou Výboru se stal Španěl Juan Manuel Moreno Bonilla. „K řešení současných výzev potřebujeme soudržnou a stabilní Evropu s jasně definovanými cíli. Evropu, která jde cestou umírněnosti a konsensu, ale zároveň je pevná. Autonomní Evropu, která má zdroje na provádění svých politik,“ řekl po svém zvolení.
České zájmy ve Výboru regionů zastupuje vzhledem k počtu obyvatel 12 zástupců, kteří jsou vládě navrhováni Svazem měst a obcí ČR a Asociací krajů ČR. Nováčci jsou v české delegaci čtyři – hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN), zastupitelka Moravskoslezského kraje Šárka Šimoňáková (ANO), zastupitel Jihomoravského kraje Jan Zámečník (KDU-ČSL) a starostka Litvínova Kamila Bláhová (ANO).
Češi jsou však v drtivé většině případů „pouhými“ členy Výboru, až na pár výjimek se nedostali do vedoucích pozic. V předsednictvu Výboru regionů je jako řadový místopředseda jeden Čech – radní pardubického kraje Roman Línek (KDU-ČSL). V předsednictvu má však své místo jisté každá členská země EU.
Mezi výjimkami je tak Pavel Branda (ECR), který se stal místopředsedou pracovní skupiny Evropské uskupení pro územní spolupráci. Ta umožňuje aktérům z různých členských států spolupráci na úrovni právní entity, mohou tak společně snadněji realizovat projekty, ať už jsou financované z unijního rozpočtu nebo ne. Příkladem může být třeba přeshraniční provozování nemocnic.
Další výjimkou je primátorka Českých Budějovic Dagmar Škodová Parmová (ODS), která je místopředsedkyní politické skupiny Evropských konzervativců a reformistů ve Výboru regionů.
Do budoucna se k nim přidá také Radim Sršeň (STAN), který má od druhé poloviny funkčního období, tedy za dva a půl roku, obsadit křeslo místopředsedy v Komisi pro politiku územní soudržnosti a rozpočet EU (COTER).
V projevu Costy zaznělo Česko
Na začátek nového mandátu promluvil ve Výboru regionů jeho bývalý člen a nynější předseda Evropské rady, Portugalec António Costa. Svůj projev věnoval palčivým problémům, které Unie v posledních měsících urgentně řeší, a to obraně a konkurenceschopnosti.
Zdůraznil, že evropská obrana se týká i lokální úrovně. „Obrana a bezpečnost Evropy je také o vaší práci. (…) Nové investice do obrany mohou vytvářet pracovní místa, zvyšovat zaměstnanost a rozvíjet naše regiony, města a komunity,“ řekl členům Výboru.
V souvislosti s konkurenceschopností pak zmínil i Česko. „Často říkáme, že potřebujeme evropské šampiony. Co ale znamená ‚evropský‘? Znamená to, že za velkými společnostmi, které jsou konkurenceschopné na globální úrovni, musíme vidět celé hodnotové řetězce obsahující různé země a také jednotlivé regiony. Třeba takový automobil – můžeme říci, že je německý nebo francouzský. Ale je tomu skutečně tak, když se komponenty vyrábějí v České republice, Španělsku či Portugalsku?“ ptal se rétoricky Costa.
Zdroj: EURACTIV.cz