Třicet let od tragické smrti Josefa Vavrouška. Jeho odkaz nese ocenění pro environmentální osobnosti

Sdílejte článek
Třicet let od tragické smrti Josefa Vavrouška. Jeho odkaz nese ocenění pro environmentální osobnosti

Když se Josef Vavroušek, vizionář, vědec, pedagog a také první federální ministr životního prostředí, s dcerou Petrou před třiceti lety nevrací z Tater, píše bývalý předseda české vlády Petr Pithart osobní dopis předsedovi slovenské vlády Vladimíru Mečiarovi, v němž ho prosí, aby vyslal do hor „stovky mužů“ zachránit „jednoho z nejlepších lidí české země“.

Tragédie, která se odehrála 18. března 1995 v Roháčích, byla náhlým koncem života člověka, který zasvětil svůj profesní i osobní život myšlence trvale udržitelného rozvoje. Vavroušek měl před sebou ještě mnoho plánů. Lavina, která ho s jeho dvacetiletou dcerou uvěznila, však jeho cestu ukončila.

Měli bychom přijmout zásadu, že svoboda každého jednotlivce končí nejen tam, kde začíná svoboda druhého, ale také tam, kde dochází k ničení přírody,” napsal v roce 1993 Vavroušek pro Literární noviny.

I po třiceti letech nám Vavrouškovy myšlenky připomínají, že respekt k přírodě a lidským hodnotám je základem skutečně udržitelné budoucnosti. S tímto odkazem a ve jménu Josefa Vavrouška každoročně uděluje Nadace Partnerství ocenění environmentálním osobnostem. Nominovat na Cenu Josefa Vavrouška může kdokoliv od 1. do 31. března. Stačí na www.cenajosefavavrouska.cz vyplnit nominační formulář.

Josef Vavroušek byl výjimečnou osobností československé politiky 90. let. Ve funkci ministra se zasadil o první zákony chránící přírodu, organizoval historicky první panevropskou konferenci ministrů životního prostředí v Dobříši a přinesl do politického prostoru důraz na etiku, odpovědnost a udržitelný způsob života. Svým návrhem na reformu OSN chtěl změnit globální řízení tak, aby se do popředí dostala environmentální a sociální témata.

Vášeň pro ochranu přírody nevycházela pouze z odborného zájmu, ale z hlubokého osobního přesvědčení. Již během svých studií se podílel na ekologických aktivitách, vydával samizdatové texty a později se účastnil disidentského hnutí. Významně jej ovlivnila i expedice Lambaréné, během níž projel Afriku a na vlastní oči spatřil, jak drastické dopady může mít nešetrné zacházení s krajinou.

Vavrouškova smrt zasáhla širokou komunitu – od akademiků přes politiky až po mladé nadšence, kterým pomáhal v jejich prvních krocích v oblasti ekologie. Do Betlémské kaple se s ním přišel rozloučit i jeho někdejší politický oponent, tehdejší premiér Václav Klaus.

Jeho odkaz ale žije dál. Každoročně uděluje Nadace Partnerství Ceny Josefa Vavrouška osobnostem, které pokračují v jeho úsilí. Jeho myšlenky o odpovědném přístupu k planetě jsou dnes aktuálnější než kdy dříve. Ocenění je velmi prestižní. Mezi laureáty ceny patří například Erazim Kohák, Bedřich Moldan, Josef Fanta, Yvonna Gaillyová, Jaromír Bláha nebo Hana Librová. V loňském roce cenu za dlouhodobý přínos získal biolog a ekolog mokřadů Jan Květ. Letošní laureáty ceny se dozvíme 19. června.

Vzpomínky přátel a spolupracovníků

Chartista Jiří Müller: Když jsem byl v letech 1971–76 ve vězení, spolužák z vysoké školy vozil mé rodiče na návštěvy do věznice a posílal jim peníze. Jmenoval se Josef Vavroušek. Nebyl nikdy naléhavým ekologickým aktivistou. Byl však naléhavým filosofem hodnot. Kvůli nim se ve vládě střetával se svým kolegou Václavem Klausem. 

Horolezec Jiří Klíma: Pepa byl velkorysý a skvělý člověk. Když jste chtěli, aby s vámi oslavil narozeniny, museli jste mu zatajit večírek a místo toho zmínit, že byste potřebovali pomoct nasekat dřevo. 

Pedagog a spisovatel Pavel Nováček: Při prvním setkání s Josefem se mi potvrdila jedna stará moudrost: „Lidé mohou zapomenout, co jste říkali, mohou dokonce zapomenout, co jste dělali, ale nikdy nezapomenou, jak se vedle vás cítili.“ Ten pocit otevřenosti a srdečnosti vůči neznámému studentovi, který za ním přišel s poněkud obskurním zájmem o budoucnost, mi nikdy nevymizí z paměti. 

Maďarský velvyslanec György Varga: Josef Vavroušek byl z mála těch, kteří vědí, co je opravdu důležité a co je nepodstatné. Přitom se netvářil jako mnozí jiní, jako vševědoucí, jako neomylný. Byl vždy připraven – paradoxně jako dobrý politik – ke kompromisu. Bude nám moc chybět. 

Miroslav Kundrata, strategický ředitel Nadace Partnerství: Josef měl vzácnou schopnost spojovat v sobě excelentního analytika, politicky myslící a zároveň velmi skromnou, empatickou osobnost. Propojoval neuvěřitelné množství zájmových skupin a měl velký respekt i u svých názorových protivníků. Osobnost jeho formátu nám v rozhádané republice dodnes chybí. 

Zdroj: Nadacepartnerstvi.cz

Přečteno: 396x