Hlavní priority mají být čtyři: Zemědělství jako atraktivní odvětví, Zemědělství jako konkurenceschopný a odolný sektor, Zemědělství jako odvětví připravené pro budoucnost a Spravedlivé životní a pracovní podmínky ve venkovských oblastech. Co přesně se pod těmito kategoriemi skrývá?
Budování atraktivního sektoru s férovými příjmy a novými příležitostmi
Tento bod se soustředí na několik klíčových výzev, se kterými se sektor potýká – mezi nimi třeba na nízké příjmy farmářů (v roce 2023 se pohybovaly na úrovni jen asi 60 procent průměrného platu), stárnoucí populaci farmářů (jen 12 procent evropských farmářů je mladších 40 let), administrativní zátěž a nejistou budoucnost odvětví.
Ve snaze řešit tyto problémy se EU chce soustředit třeba na boj proti neférovým obchodním praktikám, jako je prodej za ceny pod výrobními náklady nebo dominantní postavení zpracovatelů a maloobchodu. V tomto bodu chce také usilovat o lepší distribuci podpory. Ta by měla mířit především na aktivní farmáře a malé a střední podniky. V rámci vytváření nových příležitostí by mělo dojít také k posílení příjmů z ekosystémových služeb.
Konkurenční a odolný sektor vůči globálním výzvám
V druhém bodě se EK věnuje výzvám, kterým zemědělci čelí v kontextu globalizovaného trhu a omezit závislost na dovozu klíčových surovin - například hnojiv nebo energií. EU se chce také lépe připravit na geopolitickou nestabilitu a možné obchodní překážky související s politickým vývojem posledních měsíců, mimo jiné třeba kvůli znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem.
Evropská komise proto navrhuje podporu produkce, která sníží závislost na dovozu hnojiv. Tlačit ale chce také na zajištění férové konkurence na základě recipročních principů, podle kterých budou omezení platící pro evropské farmáře platit také pro plodiny dovážené ze zemí mimo EU. To se týká především využívání pesticidů. Pracovat bude ale také na posílení obchodní diplomacie a vyjednávání lepšího přístupu evropských produktů na globální trhy.
Odolné zemědělství šetrné k přírodě
Farmáři se ale kromě geopolitických výzev musí potýkat také s následky klimatické změny (suchem, povodněmi, degradací půdy), a s tím související potřebou snižovat emise skleníkových plynů. V rámci ekologizace se vynořuje rovněž problém s omezenou dostupností alternativ k pesticidům a chemickým hnojivům.
SZP by se proto měla do budoucna více zaměřit třeba na podporu uhlíkového, regenerativního nebo precizního zemědělství. K řešení problémů vyvstávajících s přechodem na šetrnější způsoby ochrany plodin a hnojení by zase měly přispět urychlené schvalovací procesy ekologických alternativ.
Podpora venkovských oblastí a lepších pracovních podmínek
SZP bude muset do budoucna zohlednit také odliv lidí z venkovských oblastí a stárnutí populace, tedy trendy, které vedou k úbytku pracovní síly v zemědělství. Těmto výzvám chce EU čelit zvýšením ochrany práv farmářů a řešením jejich sociálních problémů (včetně podpory duševního zdraví). Rovněž se chce věnovat i podpoře žen v zemědělství, které jsou v sektoru zastoupeny jen marginálně. Za tímto účelem by měla vzniknout platforma Women in Farming (Ženy v zemědělství). Větší pozornosti by se mělo dostat také podpoře lokální produkce a zkracování dodavatelských řetězců. V neposlední řadě by tato témata měla být reflektována také v rámci vzdělávání, například skrze programy o výživě a potravinové gramotnosti.
Hlavní kancelář ASZ ČR
