Arcibiskup pražský a primas český Jan Graubner přijal na začátku března letošního roku předsedu ASZ ČR Jaroslava Šebka a člena Předsednictva ASZ ČR Josefa Stehlíka. Jednání se zúčastnili také generální vikář pražské diecéze Jan Balík, ředitelka odboru správy majetku Arcibiskupství pražského Radka Štýbrová a ředitel Lesní správy AP lesnická s.r.o. Milan Mochán. Díky přítomnosti odborníků tak kromě zastřešujících společných témat došlo v diskusi i na konkrétní situace, se kterými se potýkají jak sedláci, tak církevní subjekty a mohly se tak pojmenovat důvody současného stavu a hledat možnosti řešení.
Hospodaření soukromých zemědělců a církevních subjektů má přitom podobnou historii, spojenou s perzekucí v období komunismu a pozicí na okraji zájmu po sametové revoluci. I kvůli tomu v minulosti ASZ ČR jako jediná zemědělská organizace otevřeně podpořila církevní restituce. Členové Asociace proto spatřují potenciál spolupráce v navázání na tuto společnou minulost a požádali, aby se v případě pachtu církevních pozemků zástupci farností a diecézí častěji setkávali s lokálně hospodařícími sedláky a řešili s nimi možnosti propachtovávání církevní půdy. Vedle samotné výše pachtovného, ve které často nelze konkurovat největším subjektům, je třeba také řešit, jakým způsobem se na této půdě hospodaří, a měl by být zájem podpořit ty zemědělské subjekty, které tvoří součástí venkovské komunity a přirozeně podporují místní život nebo také drobné sakrální památky. Bylo pozitivní, že účastníci jednání připustili, že je potřeba tento přístup i na základě již získaných nových zkušeností přehodnotit a v tomto smyslu budou jednání pokračovat. Kupříkladu pražské arcibiskupství bude soukromé zemědělce, kteří nabízejí i jiné benefity při hospodaření, oslovovat při pronajímání církevní půdy a také bude dávat o těchto úspěšných případech aktivně vědět i dalším církevním subjektům. ASZ ČR následně může oslovit své členské organizace s informací o možnostech pronájmu církevní půdy, pokud bude k dispozici.
Klíčovým tématem ASZ ČR, pro které hledá spojence, je zastropování základní platby na hektar, a to zhruba od dvoutisícové výměry. Neomezený přístup k dotacím, jak je to nastaveno u nás, nemá nikde obdoby a důsledky jsou velmi negativní, včetně prodeje půdy velkým společnostem neznámého původu, které může být dokonce bezpečnostním rizikem pro Českou republiku z hlediska zajištění potravinové bezpečnosti. Katolická církev rovněž vlastní rozsáhlé plochy zemědělských pozemků a logicky se obává, že by se případné zastropování plateb dotklo také jí. Je ale majitelem transparentním a má vazby na konkrétní území, Asociace proto navrhuje společné hledání cesty k proporcionálnímu rozdělení dotací tak, aby zohledňovalo kromě velikosti pozemků právě i tradici a kontinuitu hospodaření v konkrétních místech. Církevní subjekty by mohly mít pro čerpání dotací například specifické právní formy svých organizací spravujících majetek nebo by se na ně vztahovalo odlišné legislativní řešení.
Během diskuse o lesním hospodářství a o podstatě novely lesního zákona se účastníci schůzky shodli, že hodnotu lesů tvoří z velké části také lidé, kteří v nich poctivě pracují. Hospodaření má probíhat tak, aby docházelo k celkovému zhodnocení a udržitelnosti majetku a nešlo jen o míru výnosu. Proti tomuto trendu jde ale bohužel stávající myslivecký zákon. Novelu zákona o myslivosti, která by stav zlepšila, ale už zřejmě nestihne parlament schválit v tomto volebním období. Lesy ve vlastnictví soukromých zemědělců i církevní lesy přitom trápí rozsáhlé škody způsobené přemnoženou zvěří. Podle účastníků jednání jde o obrovský problém, který lze vyčíslit na několik miliard korun ročně, o které vlastníci lesů a zemědělské půdy přicházejí. ASZ ČR bude ale i nadále usilovat o úpravu, která posílí vlastnická práva majitelů lesních pozemků. Církev zastává obdobné stanovisko a je připravena vhodným způsobem novelu zákona podpořit.
Zástupci ASZ ČR během jednání požádali také o podporu legislativních změn k posílení statusu rodinných farem. Právě tento model zemědělství pomáhá udržovat kvalitní životní prostředí a vytváří dobré podmínky pro mladé lidi na venkově. Zamýšlená legislativa by například umožnila jednoduchý převod závazků mezi generacemi hospodářů. Českému venkovu může tento model nabídnout řešení řady ekonomických i sociálních problémů, členové selských rodin jsou mimo jiné velmi často důležitými hybateli venkovského života. Rodinné soužití a společné funkční propojení s podnikáním představuje žádoucí a odpovědný model podle všech zúčastněných. Potřebné legislativní změny podporuje také současná vládní koalice. Arcibiskup Jan Graubner přislíbil ve shodě s ostatními účastníky schůzky systémovému legislativnímu vymezení rodinného zemědělského hospodaření v ČR podporu.
Vladimír Mikeš, mediální oddělení ASZ ČR