Plíseň olšová (Phytophthora alni) se v Česku šíří od konce minulého století. Výzkum ukázal, že nejinfekčnější a nejzhoubnější typ plísně je nyní rozšířený víc než dřív a dostal se i na místa, kde dříve dominovaly méně agresivní typy. „Očekávali jsme, že v celkově početně slabší populaci hostitele budou spíš přežívat genotypy s nižší virulencí. Bohužel je to naopak, což znamená, že lokální přežívající/dosud nezasažené populace budou v budoucnu napadeny nejvíce patogenním genotypem - budou v nich způsobeny velké škody,“ uvedl vedoucí odboru biologických rizik VÚK Karel Černý.

Na změnách rozmanitosti života a fungování lužních a mokřadních lesů má ale zatím plíseň olšová podle vědců jen omezený podíl. Lesy zatím plíseň zasáhla spíše mozaikovitě a velmi zřídka způsobila úplný rozpad jejich stromového patra. Za snížením druhové diverzity rostlin v posledních dvou letech jsou tak spíše změny klimatu, prosazování se některých druhů na úkor jiných a obohacování vody o živiny, zejména dusík a fosfor. „Plíseň olšová zapříčinila jen malou část změn biodiverzity a v některých případech dokonce přispěla k obnově druhově bohatých mokřadů,“ podotkl Jaroslav Vojta z odboru prostorové ekologie VÚK.

Rozšiřování území s výskytem plísně olšové vědci podobně jako u dalších patogenů očekávají s postupující změnou klimatu. Vývoj chtějí dál sledovat a podle Černého plánují podobný výzkum také u dalších patogenů. Dosavadní výzkum vedl tým odborníků z VÚK, České zemědělské univerzity v Praze a Univerzity Karlovy. Projekt podpořila Technologická agentura ČR.

Zdroj: ČTK