Jednání se tradičně zúčastnila celá řada hostů, v praxi byla ale patrně největším přínosem přítomnost ústřední ředitelky Státního pozemkového úřadu (SPÚ) Svatavy Maradové, která dokázala na místě zodpovědět celou řadu dotazů týkajících se problematiky nakládání s pozemky, odstátňování nemovitostí v majetku SPÚ, metodiky směn pozemků nebo možností, jak získat původně neidentifikovatelné pozemky, které SPÚ převzal loni od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Více informací o tom přinese mimo jiné březnové vydání videoseriálu Selský rozum.
I přes kritiku Ministerstva zemědělství (MZe) je třeba zmínit několik pozitivních informací z resortu, týkající se například digitalizace katastru nemovitostí, snížení byrokracie pro chovatele skotu a žadatele o národní dotace, nebo vypsání nového dotačního titulu, jehož cílem je podpora zakládání a údržby krajinných prvků. Dotace na ekoplatbu podle MZe mají získat zemědělci, kteří založí nový krajinný prvek, například mez, stromořadí nebo mokřad, příspěvek získají také za jeho údržbu, například za to, že z něj odstraní invazivní rostliny, posečou ho, či odklidí skládku. Celkový příspěvek ve formě zvýhodněné sazby na výměru nově založeného krajinného prvku nebo platbu za jeho údržbu dosáhne ročně téměř 200 milionů korun. Což tedy ovšem není žádná závratná částka.
Měnit se také mají podmínky DZES 2 s cílem ochránit půdy bohaté na uhlík. Při hospodaření na těchto půdách a trvalých travních porostech budou platit zvláštní podmínky, například, že trvalé travní porosty bude zakázáno přeměnit na jinou zemědělskou kulturu a na orné půdě bohaté na uhlík začne platit zákaz orby, což se v ČR týká přibližně 12 tisíc hektarů půdy.
Ačkoli přinesl uplynulý týden na většině území ČR dešťové srážky, teplý leden, srážkově chudý únor a počátek března zvýšily zejména na východě země rizika sucha, a tím i možné komplikace pro objem a kvalitu rostlinných komodit v letošním roce. Predikovat možné dopady je samozřejmě v současné době ještě předčasné, zdá se ale, že vývoj počasí bude i letos důležitým faktorem ovlivňujícím ekonomiku zemědělského podnikání. Podle zprávy MZe a statistik státních podniků Povodí byla ale zatím tento týden minimálně z hlediska zásob pitné vody situace příznivá. Klíčové vodárenské nádrže zásobující občany ČR pitnou vodou měly totiž k datu 13. března zásobní prostor téměř plný. Například vodní dílo Švihov, které pitnou vodou zásobuje 90 % obyvatel Prahy, bylo naplněné z 99 %, další vodní dílo, které zásobuje pitnou vodou velkou část jižních Čech, mělo zásobní prostor naplněný z 88 %. Přes 90 % byly pak k uvedenému datu naplněné i vodárenské nádrže Klíčava, Nýrsko, Stanovice, Křímov, Fláje, Vrchlice, Josefův Důl, Vír, Mostiště, Hubenov, Slušovice, Kružberk, Šance a Morávka.
Přestože ve značné části zemědělské i nezemědělské veřejnosti přetrvává kritické hodnocení stávající Společné zemědělské politiky EU (SZP), začíná i Brusel vysílat signály, které avizují částečné změny v reálné aplikaci SZP. Kromě toho, že se v nedávné Vizi zemědělství EU už nehovoří o potřebě snižovat stavy hospodářských zvířat, deklarovala EU také snahu výrazně zjednodušit původní parametry takzvaných nefinančních reportingů, což se týká jak byrokracie spojené se snižováním uhlíkové stopy, tak plánovaného nařízení ukládajícímu (nejen) zemědělcům povinnost dokládat, že při produkci vyjmenovaných zemědělských komodit nedochází k odlesňování. I tak je ale nutné počítat s nárůstem nákladů na produkci některých „exotických komodit“, jako je kakao nebo káva, které povinnosti neodlesňovat při produkci také podléhají, což se v ČR příliš nezmiňuje, ale co může mít negativní dopad zejména do pekárenské produkce. Dobrou zprávou je mírný pokles cen pohonných hmot, který má podle prognóz dále pokračovat, a v této souvislosti je třeba připomenout, že v ČR jsou aktuálně ceny pohonných hmot třetí nejnižší v celé EU. Ani to se obvykle, ve světle stále opakovaných údajů o vysokých cenách energie v naší zemi, moc často nezmiňuje.
Zatím nezodpovězenou otázkou jsou možné negativní důsledky šíření slintavky a kulhavky (SLAK) v sousedním Maďarsku. Zatím došlo pouze k zákazu importů skotu z této země do ČR, blízká budoucnost pak ukáže, zdali se SLAK nebude dál šířit. Zřejmě ještě větší riziko pro chovatele skotu ale může potenciálně představovat šíření ptačí chřipky v chovech skotu v USA. Zatím je to problém, který musí řešit chovatelé za oceánem, a tedy daleko. Schopnost viru ptačí chřipky prorazit druhovou bariéru a působit onemocnění nejen ptákům (a z pohledu zemědělství tedy drůbeži), ale i savcům, a tedy chovaným hospodářským zvířatům, může totiž představovat pro světovou, evropskou a také tuzemskou živočišnou produkci zásadní problém, jehož důsledky je v současné době obtížné dohlédnout, ale podle všeho by mohly být fatální.
Petr Havel
