Ohledně dotací prohrál Agrofert už 10 sporů
Od letošního ledna až do konce února prohrály firmy z holdingu Agrofert hned deset sporů se SZIF ohledně dotací. U NSS neuspěly firmy Penam, Animo Žatec, Olma, SPV Pelhřimov, Kladrubská, AGRO Jevišovice, Zemědělská společnost Blšany, Výkrm Tagrea, Vodňanské kuře a Vodňanská drůbež. Zatímco některé krajské soudy daly Agrofertu původně za pravdu, Nejvyšší správní soud (NSS) se ve všech případech přiklonil na stranu SZIF. Pokud tak už u krajského soudu Agrofert prohrál, NSS rozsudek potvrdil. V případě, kdy byla firma u krajského soudu úspěšná, NSS rozsudek zrušil.
Ve všech sporech šlo o to, že SZIF ukončil administraci žádostí firem o evropské dotace kvůli střetu zájmů, vedoucí k poskytnutí dotace v rozporu s právními předpisy. Jak upozornil SZIF, na základě závěrů auditního šetření bylo vydáno prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/908 ze dne 8. 6. 2022, kterým se z financování EU vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu. Kvůli střetu zájmů byla z financování EU vyloučena firma Schrom Farms z holdingu Agrofert a SZIF tak z preventivních důvodů pozastavil administraci dalších 37 projektů podaných společnostmi z koncernu Agrofert, protože by je EU neproplatila.
Agrofert přišel celkem o 581 milionů korun
Jak serveru Podnikatel.cz upřesnila Eva Češpiva, mluvčí SZIF, Agrofert s fondem vedl či stále ještě vede 21 soudních sporů v celkové hodnotě 357 milionů korun. „Z těchto 21 nejsou 2 rozhodnuté v první instanci. U NSS je 19 případů, 4 jsou pravomocně skončené, 11 rozhodnuto – vráceno k městskému soudu, 4 nerozhodnuté,“ doplnila Eva Češpiva. Vzhledem k tomu, že NSS už rozhodl stejně v 10 případech, dá se očekávat, že Agrofert prohraje i zbylé případy.
Agrofert se navíc soudí ohledně dotací i s ministerstvem zemědělství o dalších 7 neproplacených projektů v hodnotě 224 mil. Kč. I zde byly důvody vyřazení projektů z dotací stejné. „Tato rozhodnutí jsou aktuálně předmětem správních žalob, které nyní projednává Městský soud v Praze. Dále je řešen jeden případ, který se týká řízení o vrácení již poskytnuté dotace (společnosti SCHROM FARMS s.r.o.). Po zrušení rozhodnutí Ministerstva zemědělství ČR ze strany Městského soudu v Praze probíhá nové řízení, kdy v rámci tohoto řízení bude muset být nejprve řešena otázka přezkoumání zákonnosti veřejnoprávní dohody tak, jak tomu bylo u výše zmíněných sedmi projektů. Poté bude moci být řízení o vrácení dotace dokončeno,“ dodal serveru Podnikatel.cz Vojtěch Bílý, mluvčí ministerstva zemědělství.
Celkově tak Agrofert přijde zřejmě o 581 milionů korun. Pro srovnání, v roce 2023 vykázal Agrofert dotace v celkové výši 2,27 mld. Kč, o rok dříve pak 1,93 mld. Kč.
Podmínky musí být splněny po celou dobu vyřizování dotace
Pokud jde o samotné soudní spory u NSS, společnosti z holdingu Agrofert vesměs argumentovaly, že administrace byla pozastavena v důsledku auditního šetření a politické činnosti zakladatele skupiny Andreje Babiše, který byl sice v okamžiku zahájení auditu předsedou vlády, ale v době rozhodování SZIF už ne. NSS ale vždy odmítl, že by to hrálo roli. Soulad s příslušnou právní úpravou (tedy včetně vyloučení střetu zájmů) totiž musel trvat po celou dobu vyřizování žádosti o dotaci, tzn. i v okamžiku jejího podání.
„Jakkoliv je proto možno stěžovateli přisvědčit potud, že v době rozhodování žalovaného již byla situace skutečně jiná, podstatná je okolnost, že stěžovatelova žádost nesplňovala stanovené podmínky pro přiznání dotace. Žalovaný totiž v souladu se závěry auditního šetření komise posuzoval existenci střetu zájmů ke dni podání žádosti a nadále citoval kap. 4 písm. k) obecné části A Pravidel, z níž bez pochyb plyne, že podmínka způsobilosti žadatele musí být splněna právě již od data podání žádosti, tedy nikoliv pouze v době, kdy se rozhoduje o udělení dotace (resp. v posuzované věci o ukončení administrace žádosti),“ doplnil v rozsudku NSS.
Právní větu, že při posuzování žádosti o poskytnutí dotace musí být projekt v souladu s příslušnou právní úpravou (včetně vyloučení střetu zájmů ve smyslu § 4c zákona o střetu zájmů) po celou dobu vyřizování žádosti o dotaci, tzn. i v okamžiku jejího podání, pak NSS zopakoval ve všech zmíněných rozsudcích.
Server Podnikatel.cz oslovil s žádostí o vyjádření i firmu Agrofert, ta však na zaslané dotazy nereagovala.
Agrofert prohrál i spor o reklamu na Čapím hnízdě
Spory ohledně dotací navíc nejsou jedinými, které Agrofert v posledních měsících u NSS prohrál. Na začátku února NSS odmítl kasační stížnost společnosti Agrofert, a firma tak definitivně prohrála spor, ve kterém šlo i o reklamu na Čapím hnízdě. Původní žaloba totiž měla dvě roviny.
V jedné se firma bránila rozhodnutí finančního úřadu, že neprokázala, že jí bylo v letech 2013 a 2014 poskytnuto reklamní plnění ve sjednaném rozsahu od dodavatele Farma Čapí hnízdo. Berňák kvůli tomu zvýšil základ daně z příjmů Agrofertu o 25 milionů korun za rok 2013 a o 5 milionů korun za rok 2014.
Finanční úřad navíc Agrofertu neuznal nepřímé náklady na držbu podílu v dceřiných společnostech, které deklaroval, a zvýšil mu tak částku daňově neuznatelných nákladů o necelých 64 milionů korun. Ani s jednou částí ale firma u pražského soudu neuspěla.
V kasační stížnosti pak Agrofert rozporoval už pouze část rozsudku, která se týkala nepřímých nákladů na držbu podílu v dceřiných společnostech. Ani v tomto ale firma neuspěla. Soud potvrdil, že firma skutečně nenabídla konzistentní tvrzení a vysvětlení, které by šlo považovat za unesení zmíněného břemene tvrzení a důkazního břemene.
Daň z nemovitostí pro Lovochemii se opět vrátila ke krajskému soudu
V polovině února pak NSS zrušil rozsudek krajského soudu ohledně lovosického zvýšení daně z nemovitých věcí pro firmu Lovochemie z holdingu Agrofert. U ústeckého krajského soudu firma vyhrála a soud zvýšení daně zrušil, jelikož podle něj nebylo možné do konce roku 2024 stanovit místní koeficient opatřením obecné povahy (jak učinily Lovosice), ale pouze vyhláškou. Ustanovení, která umožnila určit koeficient i opatřením obecné povahy, totiž nabyla účinnosti až na začátku roku 2025. Soud tak lovosické opatření obecné povahy prohlásil za nicotné, tedy právně neúčinné od počátku, jako by vůbec neexistovalo.
NSS však rozsudek krajského soudu zrušil. Podle NSS je u nicotnosti důležitá intenzita vady. „V tomto případě byl právní podklad platný, avšak trpěl vadou vedoucí k neúčinnosti a neaplikovatelnosti. Za takové situace „nejsou správní rozhodnutí nicotná, neboť právní podklad vydaných správních rozhodnutí je „pouze“ vadný, nikoli neexistující, přičemž je rovněž třeba zohlednit skutečnost, že tato vada právního podkladu není zjevná na první pohled“. Takové akty mohou být „pouze“ nezákonné. To se pak odlišuje od případů, kdy by byl akt vydaný na základě zcela chybějícího zákonného podkladu – v takovém případě by akt nepochybně nicotný byl,“ uvedl v rozsudku NSS.
Autor: Daniel Morávek
Zdroj: Podnikatel.cz
