„Pastviny nenaplňují podmínky k tomu, aby byly prohlášeny za národní kulturní památku,“ řekl dnes senátorům ministr. Jeho rozhodnutí by mohl ještě zrušit soud, na který se chtějí obrátit organizátoři petice za záchranu hřebčína, jak uvedl jejich zástupce Aleš Martínek. Senátor Michael Canov (SLK) vytkl Baxovi, že s rozhodnutím nevyčkal na usnesení Senátu. „To je vlastně hanebné,“ uvedl.
Horní parlamentní komora požádala vládu, aby učinila potřebné kroky k záchraně hřebčína „jako jediného a nenahraditelného zařízení pro chov anglických plnokrevníků v ČR a jako významné součásti národního kulturního dědictví“. Podle zástupců ODS a TOP 09 je potřebné sehnat finance na obnovení chovu, který Tomáš Goláň (ODS) vyčíslil na jednu miliardu korun. Na financování provozu hřebčína by se pak mohlo podílet město Napajedla, které záměry petice se zhruba 70.000 podpisy podporuje.
Vlastníci hřebčína, jímž je otrokovická společnost Sygnum, jsou podle vyjádření zaslaného ČTK otevřeni konstruktivnímu dialogu o budoucnosti areálu. „Za současných podmínek však není obnova chovu možná bez výrazné veřejné podpory a rozsáhlých investic do infrastruktury, jejichž náklady se odhadují na více než miliardu korun. Jsme připraveni jednat o budoucnosti areálu, který by mohl po citlivé rekonstrukci sloužit široké veřejnosti,“ uvedla mediální zástupkyně hřebčína Pavla Mudrochová. Na rozdíl od státních hřebčínů, které ročně získávají veřejnou podporu přes 20 milionů korun, se však Hřebčín Napajedla musel obejít bez jakékoli dotace. Zároveň čelil dramatickému poklesu zájmu o české odchovance, což vedlo k neudržitelné ekonomické situaci, dodala.
Ministerstvo zemědělství by podle Senátu mělo zahájit s vlastníkem hřebčína jednání o podmínkách prodeje areálu a vyjádřit státní zájem na jeho zachování pro obnovení chovu anglických plnokrevníků. Zároveň by mělo zahájit jednání se zájemci o odkup hřebčína. Podle náměstka ministra Radana Večerky ministerstvo zemědělství nemá po privatizaci hřebčína na jeho další existenci přímý vliv, mohlo by ale pomoci s dotacemi na jeho provoz. Večerka uvedl, že zájem o hřebčín projevil německý podnikatel Marian Ziburske, který již šedesátku koní vlastní a v Napajedlích by chtěl chov plnokrevníků obnovit.
Prezident Jockey Clubu Jiří Charvát uvedl, že v Česku bylo loni zhruba 1100 dostihových koní, což je srovnatelné s Německem nebo Polskem. Problémem podle něj není jejich množství, ale nízký počet nově narozených koní s ohledem na to, že většina koní je v malých chovech. Charvát také podotkl, že Hřebčín Napajedla na rozdíl od kladrubského hřebčína nebyl prohlášen kulturní památkou jako celek.
Společnost Sygnum jako majitel hřebčína ukončila chov plnokrevníků na jaře předloňského roku jako nerentabilní. Majitelé se snažili docílit změny územního plánu, aby na části pastvin mohli postavit bytové domy. Zisk z pronájmů měl jít podle jejich dřívějšího vyjádření na provoz hřebčína. Územní změna ale nebyla schválena zastupitelstvem města. Majitelé hřebčína by nadále chtěli rozvíjet jeho areál tak, aby se stal společenským centrem.
mhm mha
Zdroj: ČTK
