Za aktivní účasti členů ASZ ČR také tento týden proběhla prezentace nové dotační výzvy Ministerstva životního prostředí (MŽP) týkající se dotací na ekologickou likvidaci karcinogenního azbestu, který byl v minulosti používán při stavbě zemědělských budov, na kterou MŽP vyčlenilo 100 milionů korun. Dotace jsou součástí Národního programu Životní prostředí, finanční pomoc je určena malým zemědělským prvovýrobcům a podnikatelům, kteří mohou na jeden projekt získat až milion korun. Podle MŽP mohou zemědělci použít dotaci, která pokryje až 50 procent způsobilých výdajů s limitem 30 000 Kč/tunu azbestu, na zdravotně a environmentálně bezpečnou demontáž střešních krytin a krovů s obsahem azbestu a také na následné předání kontaminovaného odpadu k odbornému odstranění v souladu s platnými předpisy. Žádosti přijímá Státní fond životního prostředí ČR od 17. března letošního roku do 1. června 2026 (případně do vyčerpání alokace) prostřednictvím elektronického systému AIS SFŽP ČR. Výzva je vyhlášena jako jednokolová nesoutěžní, to znamená, že žádosti budou administrovány průběžně, a to v pořadí, v jakém byly doručeny. Podpořené projekty musí být dokončeny nejpozději do konce příštího roku.
Český statistický úřad (ČSÚ) publikoval tento týden data o vývoji tuzemského zemědělství za posledních sto let, respektive od roku 1921 do roku 2024. I proto, že jde o ilustrativní a oficiální data, je vhodné prezentovat zprávu ČSÚ jako celek: Počty hlavních druhů hospodářských zvířat dosáhly v průběhu let 1921 až 2024 svého maxima v první polovině 80. let 20. století. Čeští zemědělci chovali nejvíce prasat v roce 1981 (5 106 tis. ks), skotu v roce 1982 (3 556 tis. ks) a drůbeže v roce 1984 (34 192 tis. ks). Minimum chovaného skotu bylo v roce 2011 (1 344 tis. ks), u prasat v roce 2023 (1 362 tis. ks) a u drůbeže v roce 1946 (8 305 tis. ks). Tyto minimální stavy byly v porovnání se stavy maximálními nižší u skotu o 62 %, u prasat o 73 % a u drůbeže o 76 %.
Několikanásobně se zvýšila užitkovost hospodářských zvířat. V roce 1921 činila průměrná roční dojivost jedné krávy 1 518 litrů mléka, v roce 2024 dosáhla 9 574 litrů. Počet odchovaných selat na jednu prasnici a rok vzrostl z 8,6 ks v roce 1952 na 29,9 ks v roce 2024 a za stejné období se průměrná roční snáška jedné slepice / nosnice zvýšila ze 115 vajec na 314.
Celková výměra osevních ploch v Česku se za posledních sto let zmenšila o 1 402 tis. ha, přičemž v roce 2024 činila 2 416 tis. ha. Největší úbytek ploch byl zaznamenán u žita (-623 tis. ha), ovsa (-557 tis. ha), brambor (-371 tis. ha), pícnin na orné půdě (-375 tis. ha) a cukrovky (-178 tis. ha). Tento pokles byl částečně kompenzován rozšířením pěstebních ploch pšenice (+442 tis. ha), řepky (+341 tis. ha), kukuřice na zrno (+60 tis. ha) a v menším množství také jedlých luskovin a dalších olejnin. Značně se snížila i druhová vyváženost pěstovaných plodin. V roce 2024 například činil podíl plochy pšenice na ploše obilovin na zrno 60 %, v roce 1924 byl uvedený podíl pšenice jen 17 %, avšak žita 33 %, ovsa 31 % a ječmene 18 %.
V 80. letech 20. století se spotřebovalo nejvíce minerálních hnojiv. Rekordní byla celková spotřeba dusíkatých, fosforečných a draselných hnojiv (272,6 kg/1 ha zemědělské půdy) v hospodářském roce 1985/1986, což bylo o 146 % více než v období 2023/2024. Zásadní proměnnou prošel od poloviny 20. století i počet pracujících v zemědělství. Od roku 1948 do roku 2024 se snížil o téměř 1,19 milionu osob na 128 tisíc. Podrobné informace přináší nově zveřejněné dlouhodobé časové řady České zemědělství očima statistiky 1918 až 2024, dostupné na webu ČSÚ.
Dodat lze jen, že v předlistopadovém období byla co nejvyšší zemědělská produkce politickým rozhodnutím a také důsledkem studené války, kdy tehdejší západ a východ Evropy demonstroval nezávislost na jedné či druhé straně, a obchodní bariéry výrazně omezovaly konkurenční prostředí, což byly zásadní důvody, proč byla tuzemská zemědělská produkce objemnější než v současné době, ale byla také podstatně méně efektivní, jak ukazují statistiky například na užitkovosti skotu nebo počtu odchovaných selat.
ČSÚ tento týden také informoval o dalším svém produktu, který je plodem spolupráce s Vojenským geografickým a hydrometeorologickým úřadem a který se prezentuje na Statistickém geoportále ve formě interaktivní mapy s příběhem, tzv. story mapy. K dispozici jsou údaje o celkovém počtu zaplavených stavebních objektů, dále budov s číslem domovním v členění na rodinné domy, bytové domy a ostatní budovy a počty obydlených bytů a v nich bydlících obyvatel. V obrázkové části jsou navíc u každé lokality doplněny grafy věkové struktury zasažených obyvatel a struktury zaplavených budov podle období výstavby nebo rekonstrukce. Pro porovnání rozsahu zářijové povodně je v mapě vyznačena i oblast modelovaná pro rozliv stoleté vody. Prezentovaná mapa s příběhem sice podle ČSÚ nepokrývá vzhledem k nutnému omezení rozsahu leteckého snímkování všechny postižené lokality ani veškerá zaplavená území, nicméně i tak podává dostatečný orientační obrázek o rozsahu loňských povodní.
Nakonec ještě jedna statistika, respektive závěry šetření Úřadu pro ochranu hospodářském soutěže (ÚOHS) týkající se zdražování másla v závěru loňského roku. Ten podle očekávání nezjistil při tvorbě cen žádné pochybení, což konstatoval v závěru svého šetření: „Zvýšení cen spotřebitelského balení másla v tuzemsku v regálech obchodních řetězců bylo dle zjištění Úřadu způsobeno především značným růstem nákladů pro jeho výrobu, který byl zapříčiněn kombinací nepříznivých externích faktorů. K tomuto navíc došlo v podstatě současně v mnoha státech Evropské unie, zejména pak ve středoevropském regionu, když obdobné výše jako v Česku dosáhla cena másla na Slovensku a v Německu, jen mírně nižší byla v Rakousku. S ohledem na rozdílnou strukturu trhů v rámci potravinářské vertikály v oblasti výroby a prodeje spotřebitelského balení másla, rozdílné hráče na nich v jednotlivých členských státech, odlišnou daňovou zátěž i regulaci, to dokládá, že zvýšení cen spotřebitelského balení másla v České republice s nejvyšší pravděpodobností nebylo způsobeno problematickou strukturou relevantních trhů ani soutěžní distorzí v podobě kartelové dohody, ale skutečně v důsledku objektivně zvýšených vstupních nákladů,“ uvedl ÚOHS.
Petr Havel
