Některé informace ale nezazněly, ačkoli v prevenci šíření SLAK mohou také hrát roli. První z nich je likvidace viru změnou pH prostředí, v němž virus působí, přičemž změna pH probíhá mimo jiné při zrání masa. To se v ČR moc nepoužívá, virus ale lze takto zlikvidovat. Další je intenzita ultrafialového záření, které viry tohoto typu buď zabíjí, nebo výrazně oslabuje, takže jednou z cest prevence je vývoj počasí – hodilo by se více intenzivně svítícího sluníčka, i proto, že tím vznikají rozdíly mezi teplotou v noci a ve dne, což SLAK také nemá rád. Vzhledem k tomu, že SLAK se šíří na velké vzdálenosti vzduchem, závisí přenos nemoci na území ČR také do jisté míry na tom, jakým směrem a jakou intenzitou bude foukat vítr. Snížit riziko by také mohlo ukončení jarní migrace stěhovavých ptáků při jejich přesunech do letních stanovišť. Nic z toho ale (až na zrání masa a opatření ke změně PH, například vápnění) člověk bohužel neovlivní a riziko SLAK nám tak opět ukazuje, že nad přírodou neumíme zvítězit, a musíme se procesům v ní přizpůsobit. Zároveň se ukazuje, a v minulosti před tím opakovaně varovala SVS, že nemocí hospodářských zvířat přibývá, a především nabývají na intenzitě, a zemědělské hospodaření založené dominantně na živočišné produkci se tak stává stále rizikovějším.
Snížit jiná rizika, konkrétně rizika sucha, speciálně pro tuzemské pěstitele chmele, má další z aktivit Plzeňského Prazdroje v rámci projektu PRO CHMEL. Ve třech tuzemských chmelařských oblastech bude totiž nově sledovat počasí síť zhruba 40 meteostanic a pěstitelé by tak měli získat podrobnější data o stavu chmelnic a nutnosti jejich zavlažování. Stanice mimo jiné měří srážky, teplotu a vlhkost vzduchu ve výšce 1,5 metru a půdní vlhkost v horizontu 30 cm. Měřené hodnoty se přenášejí do cloudové aplikace, kde jsou k dispozici pěstitelům. Stanice napájí integrovaný fotovoltaický panel, takže nevyžadují žádné dodatečné zdroje energie.
Do snah o snižování byrokracie se zapojilo také Ministerstvo životního prostředí (MŽP) a Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) aktualizací podmínek Ekoauditu. Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka jde například o zjednodušení hlášení přepravy nebezpečných odpadů, možnost nově ukládat papír společně s dalšími druhy odpadů nebo snížení povinné rezervy obalových materiálů. Díky tomu se má zmírnit tlak na ceny baleného zboží, což by měli uvítat mimo jiné i tuzemští výrobci potravin.
Biotechnologové hlásí další významnou zemědělskou komoditu, jejíž vlastnosti (v tomto případě ochranu) může výrazně zlepšit technologie CRISPR (editace genů). Pomocí metody CRISPR/Cas9 se jim podařilo cíleně upravit vybrané geny jabloní, čímž dosáhli výrazného snížení výskytu nekróz působených infekční bakterií Erwinia amylovora u sledovaných jabloní, a to v některých případech až o 40 procent. Jablka jsou tak další (pro ČR velmi významnou plodinou), u níž se editace genů v praxi pozitivně uplatňuje.
I přes zmiňovaná rizika živočišné produkce (a svým způsobem možná právě i proto) vyzvala v uplynulém týdnu evropská organizace Farm Europe jménem 135 subjektů a organizací Evropskou Komisi (EK) k podpoře vyváženosti zemědělské produkce. Podle bulletinu EK „Agra Facts“ poukazují signatáři Farm Europe v textu s názvem „Výživa Evropy“ na důležitost živočišných bílkovin pro zdraví lidí, s tím, že je „zemědělsko-potravinářská výroba založena na neustálé integraci mezi zvířaty a rostlinami a jde tak o dva systémy úzce spojené ve výrobě a komplementární ve výživě“. Podle Farm Europe „hrozí nevyvážený přístup upřednostňující rostlinné bílkoviny na úkor živočišných, přičemž narušení této rovnováhy může ovlivnit bezpečnost potravin a zdraví“. „Chov hospodářských zvířat hraje klíčovou roli v cirkulárních zemědělských systémech, a poskytuje základní živiny, které je obtížné získat výhradně ze samotné rostlinné stravy,“ uvádějí signatáři dopisu adresovaném EK. S tím lze samozřejmě souhlasit, i ve světle šířících se nemocí hospodářských zvířat je ale na místě uvažovat o změnách minimalizující tato rizika, včetně nastavení podpor umožňující v měnících se podmínkách živočišnou produkci v EU zachovat a rozvíjet.
Petr Havel
