„Současné nastavení redistribuce klade překážky zemědělcům sdruženým do družstev nebo jiných forem kolektivního podnikání,“ uvedl předseda svazu Martin Pýcha. „Rozhodnutí Ústavního soudu je pro nás zklamáním,“ dodala mluvčí komory Barbora Pánková.
Zemědělské organizace uvedly, že i přes rozhodnutí soudu nadále povedou debatu o spravedlivém nastavení podpor zemědělců a redistributivní plavby. „Zemědělci by bez dotací byli u nás ve ztrátě. To by měli mít politici na mysli, když rozhodují o přerozdělení těchto prostředků. Že de facto rozhodují o další existenci podniků a farem, které bez nich nedokážou generovat zisk,“ uvedl Pýcha.
Návrh opozičních poslanců směřoval proti paragrafu v nařízení vlády o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům, který upravuje doplňkovou redistributivní podporu příjmu pro udržitelnost. Paragraf říká, že podporu lze poskytnout na výměru nejvýše 150 hektarů zemědělské půdy. Na sdružené zemědělské podnikatele se limit uplatní jako na jeden celek. Výše platby se každoročně mění, v roce 2024 činila zhruba 3600 korun na hektar.
Poslanci dále navrhli zrušit jeden bod ze Strategického plánu Společné zemědělské politiky na období 2023-2027. Určuje, že na doplňkovou redistributivní podporu půjde 23 procent z celkového objemu přímých plateb, tedy asi pět miliard korun. V této části ÚS návrh odmítl, plán není právním předpisem, který by soud mohl přezkoumávat a rušit.
Podle komory je 23 procent extrémní podíl přímých plateb. „Evropský průměr se pohybuje na úrovni deset až 12 procent. Proti těmto parametrům redistributivní platby, které nemají v Evropě obdoby, ostatně v minulosti protestovaly v ulicích Prahy i na silnicích po celé republice tisíce zemědělců,“ upozornila Pánková.
Výši podílu kritizuje i Pýcha, redistribuce má podle něj prokazatelně negativní dopady. Svaz není proti podpoře menších hospodářů, systém dotací nastavený s cílem nepodporovat největší zemědělce ale vede podle svazu k tomu, že se střední podniky buď prodávají, nebo se štěpí, aby mohly čerpat více dotací.
Ústav zemědělské ekonomiky loni představil analýzu redistributivní platby, ze které vyplynulo, že počet žadatelů s výměrou 100 až 150 hektarů se meziročně zvýšil o 24 procent na 1800. Agrární komora ČR uváděla, že podniky se začaly dělit, aby na podporu dosáhly i vícekrát. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) už dříve řekl, že platba narovnala podmínky malých farmářů.
Zdroj: ČTK
