„Agrární nemateriální kulturní dědictví, tedy tradiční pěstitelské, chovatelské, šlechtitelské postupy, dovednost řemesel souvisejících se zemědělstvím či péče o krajinu a původní metody zpracování rostlinných a živočišných produktů, jsou součástí našeho národního kulturního pokladu, který chceme chránit,“ uvedl Výborný. Jako příklady uvedl chov starokladrubských koní nebo výrobu perníku v Pardubicích.

„Nabízí se velký prostor, abychom se v rámci péče o nemateriální kulturní dědictví soustředili i na tradiční zemědělské dovednosti, které jsou už prezentovány v Národním muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Toto ale bude příležitost je vyzdvihnout a také vystavit pomyslné soutěži a přísným kritériím, která jsou uplatňována při těchto zápisech,“ řekl Baxa.

Například Národní hřebčín Kladruby nad Labem se stará i o nemateriální kulturní dědictví, kam patří různé tradiční činnosti. Jedna z nich je výcvik kočárových starokladrubských koní speciálně pro ceremoniální vícespřeží. „Nelze tuto činnost nazvat řemeslem, to není úplně vhodné slovo, ale dá se to nazvat, že to je jezdecký um. Předává se z generace na generaci a naším úkolem je tuto dovednost uchovávat a důstojně ji prezentovat,“ řekl ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem JIří Machek.

Všechny předměty, které má Národní zemědělské muzeum ve svých depozitářích, souvisí s určitým know-how. To je nutné rovněž zachovat. „Ústní tradice je velice křehká, a pokud je podložena nějakým zápisem, záznamem toho, jak se to má správně dělat, je mnohem větší jistota, jak toto nemateriální kulturní dědictví zachovat,“ uvedl ředitel Národního zemědělského muzea Zdeněk Novák.

dos kš

Zdroj: ČTK