Týden v zemědělství podle Petra Havla - č. 14

Petr  HavelPetr Havel
Sdílejte článek
Týden v zemědělství podle Petra Havla - č. 14

I vzhledem k několikaměsíční kauze spojené s ústavní stížností na údajnou diskriminaci členů (spoluvlastníků) zemědělských podniků, známé jak kauza zemědělského družstva Ostaš, je vhodné upozornit na verdikt Ústavního soudu (ÚS) z 26. března 2025, který uvedenou stížnost posuzoval. ÚS přitom konstatoval, že ústavní stížnost není důvodná. Podle ÚS je redistribuční podpora „toliko jedním z nástrojů společné zemědělské politiky, jež obsahuje řadu dalších plateb a jiných mechanismů, jimiž je ovlivňován a regulován zemědělský trh. Izolované posouzení dopadů a účinků této podpory jakožto jednoho z mnoha používaných nástrojů tak v podstatě ani není možné. Ostatně některé výhrady, které vůči současné podobě doplňkové redistributivní podpory navrhovatelka vznáší (např. že narušuje tržní prostředí), se spíše než ústavněprávní argumentaci blíží kritice dotační ekonomiky jako takové, kritice, jež má povahu politickou“, uvádí ÚS. Kromě toho podle ÚS ze svobody sdružování „neplyne, že by v takovém případě mělo být na každého člena vlastnícího zemědělskou půdu, na níž družstvo hospodaří, nahlíženo jako na osobu individuálně splňující podmínky pro vyplacení podpory“. Dodat lze jen, že verdikt ÚS je správný a z hlediska principů a logiky podmínek zemědělských dotací také očekávatelný.

Nepředvídatelné je naopak riziko dalšího šíření slintavky a kulhavky (SLAK) na naše území, a opětovně je nutné zdůraznit, že ani kontrola a dezinfekce všech vozidel přijíždějících na území ČR stoprocentně šíření SLAK nezabrání. Jako dobrý nápad se ale jeví kontrola mléka v příhraničních oblastech prostřednictvím PCR testů, jimiž lze přítomnost viru v chovaných zvířatech zjistit ještě před vlastními projevy nemoci, a postižená zvířata tak včas utratit, čímž by měla být minimalizována rizika dalšího šíření SLAK. K takovému kroku by se přitom mělo přistoupit především v lokalitách, ve kterých již bylo nakažení SLAK zjištěno.

Očekávat bylo naproti tomu možné riziko kontaminace studní po loňských zářijových povodních. Podle nejnovějších dat z tohoto týdne prezentovaných zdravotním ústavem Ostrava, který ve studních rozbory vody prováděl na vzorku více než 2 000 studní, nevyhovělo, zejména v mikrobiologických parametrech, až 92 procent kontrolovaných vzorků. V období od loňského října do ledna 2025 odebírali a testovali zaměstnanci Centra hygienických laboratoří Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě vzorky pitné vody ze studní v domácnostech postižených zářijovou povodní v roce 2024. V Moravskoslezském a Zlínském kraji bylo odebráno téměř 1100 vzorků, v Olomouckém 1020 a v Jihomoravském kraji bylo kontrolováno přes pět desítek studní. Mezi obce s největším počtem otestovaných studní patřily Město Albrechtice, Heřmanovice, Čaková, Karlovice, Holčovice, Hošťálkovy, Nové Heřminovy, Mikulovice, Loučná, Písečná a Bělá. V těchto obcích bylo podle vyjádření Centra testováno i přes 100 studní. Majitelům kontaminovaných studní pak zdravotníci doporučují vyčistit je až na kačírek a následně provést rozbory vody.

Dobrou zprávou je od 1. srpna letošního roku platná novelizace stavebního zákona snižující správní poplatky za výstavbu menší studny a čistírny odpadních vod se z 10 000 korun na 5 000 korun. Změna se podle Ministerstva pro místní rozvoj týká studní využívaných pro provoz běžného rodinného domu nebo objektu pro rodinnou rekreaci, tedy s odběrem vody do 6 000 metrů krychlových za kalendářní rok. U čistíren odpadních vod je parametr nastavený do kapacity 50 osob, které budou k čistírně trvale napojeny. Díky změně také nebude potřeba prováděcí projektová dokumentace a stavba nebude vyžadovat kolaudaci.

V první dubnový den zahájil Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) výplatu dotací pro pěstitele ovoce, a to v celkové výši zhruba 440 milionů korun. Jde o dotace v rámci AEKO na integrovanou produkci vín, ovoce, zeleniny, jahod, brambor a víceletých plodin, o které podle SZIF požádalo 954 pěstitelů.

Od stejného data pak vstoupila v platnost novela vyhlášky Ministerstva životního prostředí zakazující lov některých vodních ptáků, jako je polák velký, polák chocholačka a lyska černá. Uvedená novela upravuje vyhlášku č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře, týkající se lovu lišek či spárkaté zvěře, a také právě i celoroční ochrany ohrožených jmenovaných druhů vodních ptáků.

Petr Havel

Přečteno: 371x