I pokud by SLAK přeskočila na území naší země (což se, doufejme, nestane), postihla by zřejmě jen část tuzemských chovů, mimo jiné i kvůli již přijatým opatřením v prevenci této choroby. Asi nejvíce ohroženou skupinou zvířat je skot, je ale třeba připomenout, že stavy skotu (krav, býků a telat celkem) činí v současné době v ČR necelých 1,5 milionu kusů a to samé se týká stavů prasat. Pokud by tak došlo k utracení i několika tisíc kusů zvířat, nemělo by mít takové opatření na trh fatální dopad.

Stávající (nejen) veterinární opatření s cílem zamezit šíření SLAK na našem území jsou přitom, ať si o tom myslí, kdo chce, co chce, v mezích možností dostatečná, byť vždy je možné udělat ještě o něco více. Ani sebevětší regulace ale nezamezí šíření viru vzdušnou cestou, a počasí tak aktuálně představuje největší riziko, především pak směr a intenzita větru. Nemalým rizikem je ale také lidský faktor. Cílené kontroly náklaďáků a dodávek přitom představují jen část možné prevence, neboť přesuny lidí probíhají i osobními auty, vlaky, letadly a také přes „zelenou hranici“, tedy pěšmo. V praxi tak nelze kontrolovat veškeré přesuny kohokoli kamkoli, neboť výsledkem by bylo omezení pohybu osob obdobné, jako tomu bylo za covidu, což by jistě vzbudilo odpor u značné části veřejnosti. Stejně tak nelze zkontrolovat, zdali nedojde při výletech do přírody ke kontaktu člověka s hospodářskými zvířaty, ale i se zvěří, která je také přenašečem virů, například divoká prasata. Apel ministra zemědělství Marka Výborného na zodpovědnost laické veřejnosti je tedy důležitější, než se na první pohled zdá.

Velmi účinnou prevencí se přitom může stát provádění PCR testů mléka z chovů v blízkosti hranic se státy, kde jsou ohniska SLAK. I vzhledem k tomu, že vir lze v mléku zjistit až pět dní před vlastními projevy nemoci, je na SLAK možné reagovat s předstihem a zvířata z příslušného chovu utratit tak, aby se nákaza nešířila dále. Je ale třeba říct, že tato prevence se týká zejména mléčného skotu, u masného skotu pasoucího se ve volné přírodě a vystaveného trvalému kontaktu se životním prostředím je to v praxi nemožné. I proto volá po ještě přísnějších opatřeních zejména Český svaz chovatelů masného skotu, reálně ale není možné veškeré jím navrhované regulace uplatnit.

Také často zmiňovaná vakcinace (očkování) zvířat má svá rizika. Tím prvním je skutečnost, že vakcinace nezamezí tomu, aby očkovaná zvířata nebyla dál přenašečem nemoci. Druhým rizikem je pak skutečnost, že státy provádějící vakcinaci nemohou hospodářská zvířata exportovat do zahraničí, což by byl především pro chovatele skotu velký problém. ČR je totiž v produkci hovězího vysoce přebytková (a o něco méně je přebytková také v produkci mléka), a omezení exportu by tak způsobilo zásadní ekonomické problémy příslušným chovatelům. Ti vyvážejí především živá zvířata, mimo jiné proto, že za ně dostanou v zahraničí lepší cenu než na trhu v ČR. Ne zas tak známou skutečností je totiž fakt, že ceny hovězího i vepřového masa v ČR od chovatelů jsou jedny z nejnižších v EU.

I proto lze očekávat růst cen masa, přičemž v případě hovězího začal růst už v lednu letošního roku, kdy ještě nebyla známá ohniska SLAK v Maďarsku a na Slovensku. Ceny vepřového naopak v minulých týdnech klesaly nebo stagnovaly, to se ale může změnit, také proto, že ČR musí více než polovinu vlastní spotřeby vepřového dovážet a ceny v zahraničí, jak už bylo řečeno, jsou vyšší. Tak či tak by pokles produkce hovězího a mléka na Slovensku neměl mít (za současného stavu) na ceny v ČR výraznější vliv, záležet ale bude samozřejmě na tom, kolik chovů bude SLAK zasaženo a zda se nemoc objeví i na území naší země. Samotní zemědělci a chovatelé zvířat v ČR přitom nejspíše nebudou těmi, kteří by šíření nemoci napomáhali. Jejich obavy jsou totiž i díky tomu, že se nemoc na našem území neobjevila půl století, možná až přehnaně velké, neboť jde prakticky pro všechny z nich o neznámou zkušenost. Což má ale i pozitivní stránky, protože řadu opatření i nad rámec veterinárních opatření dělají dobrovolně sami. Tak snad jim jejich snahy veřejnost nebo nepřízeň počasí nezkazí. Důležité je každopádně nepropadat panice.

Autor: Petr Havel
Zdroj: Reflex.cz