V souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině udělila ČR do konce roku 2024 podle odhadů ministerstva vnitra (MV) asi 660 tisíc dočasných ochran. Přibližně 40 % z těchto osob se ale mezitím přesunulo jinam, stále aktivní ochranu tak mělo v tuzemsku ke konci loňského roku 389 tisíc lidí.
Nejaktuálnější čísla říkají, že v Česku se teď nachází 397 861 Ukrajinců pod dočasnou ochranou. Největší podíl jich úřady dlouhodobě evidují v Praze.
Ukrajinci nejenže našli v Česku útočiště, ale také se stali významnou součástí české ekonomiky. Dnes už jejich odvody do státní kasy převyšují částky vynaložené na jejich podporu. Podle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) se České republice na odvodech z práce a spotřeby ukrajinských uprchlíků v rámci daní vrátilo nejméně 54 miliard korun.
„V České republice se podařilo více než polovinu ukrajinských uprchlíků zapojit na trhu práce, o tom se může třeba Německu jen zdát. V Německu totiž pracuje přibližně jen čtvrtina ukrajinských uprchlíků,“ okomentovala pro redakci analytička STEM Kateřina Duspivová.
Ukrajinci přitom obsazují zpravidla takové pracovní pozice, které je jinak dlouhodobě jen těžké obsadit výhradně Čechy. „I díky tomu v posledních třech letech přispěli ukrajinští uprchlíci do státního rozpočtu dvojnásobek toho, kolik stála humanitární dávka,“ uvedla.
Česko se bez Ukrajinců neobejde, konstatují zaměstnavatelé
Počet uprchlíků zapojených na trh práce navíc dlouhodobě stoupá. „Pozorujeme pouze občasné mírné výkyvy, které jsou ale meziročně obdobné. Nyní MPSV eviduje asi 150 tisíc pracovně-právních vztahů,“ uvádí ministerstvo v tiskové zprávě.
Zapojení Ukrajinců si pochvalují i samotní zaměstnavatelé. „Z pohledu českého trhu práce považujeme ukrajinské zaměstnance za klíčovou pracovní sílu v celé řadě sektorů, jako je stavebnictví, průmysl, služby, ale i zdravotnictví a sociální služby,“ řekl výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů ČR Vít Jásek.
Ukrajinci a Ukrajinky jsou podle něj nezastupitelní při budování dopravní infrastruktury, v průmyslu, v řemeslných oborech, v maloobchodu jako prodavačky, zdravotnictví jako zdravotní sestry i lékaři nebo jako pečovatelky v domovech pro seniory.
„Za současné situace se podle našeho názoru Česká republika bez ukrajinských pracovníků neobejde,“ konstatoval.
Slabým místem je jazyková integrace
Právě aktivní zapojování se na trhu práce je určitě jedním z faktorů, který může napomoci lepšímu přijetí Ukrajinců ze strany české veřejnosti, komentovala Duspivová. Za poslední tři roky se postoj české veřejnosti k Ukrajincům výrazně proměnil. Podle stejného průzkumu by Ukrajince za souseda dnes přijalo 46 % Čechů, zatímco na přelomu tisíciletí to byl jen každý desátý Čech.
Naproti tomu přijetí Rusů jako sousedů výrazně kleslo – zatímco v roce 2016 by si ruského souseda dovedlo představit 50 % Čechů, v lednu 2025 to bylo již jen 35 %. „Ukrajinci jsou jako sousedé v současné době přijatelnější než Rusové,“ shrnula Duspivová.
Tento vývoj potvrzuje širší trend, kdy vnímání migrace českou společností závisí na konkrétní národnosti a okolnostech příchodu uprchlíků. Ukrajinci jsou vnímáni jako kulturně bližší a ekonomicky přínosní, což přispívá k jejich lepšímu přijetí.
Významnou roli hrají i další aspekty, jako jsou jazyková a kulturní integrace. Právě v těch je podle analytičky prostor pro zlepšení, učení se českého jazyka totiž zůstává slabinou.
„(Jazykovou integraci) považuje za úspěšnou jen 37 % české populace,“ upozornila Duspivová. Právě jazyková bariéra může při dlouhodobém pobytu hrát roli v tom, zda se Ukrajinci rozhodnou v Česku zůstat. Integrace do vzdělávacího systému a jazykové kurzy pro dospělé budou klíčovými faktory pro další rozvoj této komunity v české společnosti.
Přijetí migrantů závisí na jejich původu
Zda se díky uprchlíkům z Ukrajiny podařilo detabuizovat migraci, se nicméně jednoznačně říct nedá. „Klíčovou roli hraje národnost a země původu,“ vysvětlila Duspivová. „Zatímco Ukrajinci jsou českými občany více přijímáni, u jiných migračních vln se to nepotvrdilo,“ dodala analytička.
Na rozdíl od uprchlické krize v roce 2015, kdy byla česká společnost vůči migraci silně odmítavá, ukrajinská vlna nepřinesla takovou míru odporu.
Autor: Barbora Pištorová
Zdroj: Euractiv.cz
