Předseda Zemědělského družstva Ostaš Ing. Jaroslav Lád kritizuje nález Ústavního soudu jako diskriminující pro členy zemědělských družstev. Podle svých slov hájí zájmy 200 000 zemědělců sdružených v družstvech a podnicích. Vyzývá venkovské obyvatelstvo, aby se začalo bránit, avizuje politické aktivity a podání hromadné žaloby. Není však jasné na koho. Používá však argumenty, které jsou v přímém rozporu s platným zněním zemědělského zákona.

Zákon o zemědělství jasně definuje zemědělce, který má nárok na přímé platby. Takových zemědělců registrovaných dle zákona je cca 30 000, jak potvrzují údaje Ministerstva zemědělství, resp. Zelené zprávy, čerpající z údajů Českého statistického úřadu. Na dotace, tedy i na redistributivní platbu má nárok pouze registrovaný zemědělec, který má vlastní IČO a pozemky uvedené v LPISu (evidenci využití zemědělské půdy a pozemků oprávněných k platbám). Na dotace neexistuje zákonný nárok, žadatelé musí splnit dané podmínky.

Každý vlastník zemědělského pozemku má právo svůj majetek užívat, dát do nájmu nebo prodat. Tím je zajištěna rovnost podnikatelských příležitostí všech, kdo ctí soukromé vlastnictví bez přívlastků. Zemědělské družstvo sdružuje majitele zemědělské půdy, kteří dali své pozemky do pachtu, ale sami nejsou zemědělci dle zákona. Nemají také povinnosti jako podnikatelé, pracující například jako OSVČ. Ten, kdo pronajímá své pozemky zemědělskému podniku, zkrátka není sám zemědělcem ve smyslu zákona. Nemůže být tedy ani diskriminován nálezem Ústavního soudu. Předseda velkého zemědělského družstva má samozřejmě právo hájit právní cestou své zájmy a potažmo zájmy vlastníků zemědělských pozemků, kteří jsou členy družstva. Neměl by ale v argumentaci používat pojem „zemědělec“ v jiném smyslu, než jak jej uvádí platná legislativa.

Ing. Jaroslav Humpál, člen ASZ Trutnov