Samotná novela lesního zákona schválená den po podpisu memoranda je v tomto směru určitým posunem, neboť zvyšuje svobodu majitelů a správců lesních pozemků mimo jiné při volbě skladby dřevin při opětovném zalesňování. Cílem novely je také zvýšení pestrosti našich lesů v budoucnosti, například snížením minimální doby obmýtí z 80 na 60 let, prodloužením lhůty pro obnovu lesních porostů ze dvou na pět let a prodloužení lhůty pro zajištění zdárného růstu mladého lesa ze sedmi na deset let. V rámci podpory biodiverzity a zadržování vody v krajině novela také umožní budovat na lesních pozemcích malé vodní prvky s celkovou plochou do 1000 m² a pro praktikující zemědělce by měla být přínosem také možnost pastvy dobytka v lese, pokud nebude docházet k poškozování lesa či omezování přístupu veřejnosti.
Ve stejný den byla také, jak informovalo Ministerstvo zemědělství (MZe), odsouhlasena i novela zákona o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh ČR, která je v praxi legislativní reakcí na Nařízení EU proti odlesňování, které má po ročním odkladu vstoupit v platnost na konci letošního roku. Podle MZe stanovuje novela orgány dozoru nad plněním povinností vyplývajících z Nařízení proti odlesňování, upravuje způsob ukládání předběžných a nápravných opatření, reflektuje rozšíření úkolů pro orgány Celní správy ČR a aktualizuje a dopracovává úpravu přestupků. MZe přitom hodlá v praktické realizaci Nařízení EU usilovat o minimalizaci nárůstu byrokratické zátěže.
S lesnictvím do třetice souvisí také projednávaná novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která má zavést kromě kontroverzního vyhlášení Národního parku Křivoklátsko (pro vznik parku jsou z 29 obcí v oblasti pouze dvě), také některé nové povinnosti pro vlastníky lesů. Proti tomu přitom protestuje SVOL, neboť vlastníci lesů by mimo jiné měli povinnost zajistit průchodnost cest a stezek, a to i těch, které vznikly proti jejich vůli, či povinnost upozorňovat návštěvníky přírody na hrozící rizika umisťováním varovných tabulí, čímž by na ně byla přenesena odpovědnost za případnou újmu na zdraví nebo majetku.
Ústav ekologie lesa Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) zahájil ve spolupráci se Školním lesním podnikem Masarykův les Křtiny sběr dat o fungování lesních ekosystémů, která jsou klíčová pro adaptaci lesů na klimatickou změnu při zachování odolnosti lesních ekosystémů i udržitelné produkční funkce lesů. Ve studovaných porostech jsou nyní nainstalované stanice s modemem pro odesílání dat, přičemž stanice monitorují každých 30 minut vlhkost půdy, potenciál půdní vody, teplotu půdy, světelné podmínky pod porostem a teplotu a vlhkost vzduchu.
O dalším projektu založeném na sběru dat a monitoringu informovala tento týden také společnost AgroScan s nabídkou k jeho využití tuzemskými zemědělci. Podle AgroScan mohou farmáři získat informace o tom, které části pole jsou oslabené a vyžadují zvýšenou péči, kde se nachází místa s vyšším výnosovým potenciálem nebo zda porost vykazuje známky stresu zapříčiněné suchem či chorobami. Technologie pracuje s vegetačními indexy, které podle odrazivosti světla určují obsah chlorofylu a tím i růstovou fázi a vitalitu rostlin, a pomáhá rovněž detekovat poškození způsobené zvěří nebo škůdci.
Českomoravský svaz mlékárenský odstartoval další ročník soutěže o mlékárenský výrobek roku hodnocením do soutěže přihlášených vzorků odbornou i laickou porotou. Porotci přitom hodnotili celkem 54 vzorků v devíti kategoriích od 18 výrobců, přičemž jako novinka na trhu bylo označeno 24 produktů. Veřejnost bude seznámena s výsledky na letošních Mlékárenských dnech 28. května v Národním zemědělském muzeu v Praze. Uvedená soutěž přitom každoročně ukazuje na rostoucí nabídku mlékárenských produktů na tuzemském trhu a také na růst jejich kvality, byť především v podání tuzemských průmyslových mlékáren.
Petr Havel
