V Cebivi lze podle vyhlášky chovat hospodářská zvířata jen za předpokladu, že chov nebude negativně zasahovat do kvality životního prostředí a pohodového bydlení. Obec argumentovala tím, že spíše než na živočišnou výrobu se chce v budoucnu soustředit na „rozvoj turistického průmyslu“.

Zároveň obec určila maximální počty zvířat v chovu, například krav či ovcí nesmí být víc než 20, slepic a králíků víc než 100. Obec si také vyhradila právo „předběžně zakázat chov“ a ukládat chovatelům sankce.

Podobnou pravomoc ale obce podle vnitra nemají. „Samotný chov zvířat o určitém počtu kusů ve standardní obci sám o sobě veřejný pořádek narušit nemůže. Nejde o a priori společensky škodlivou činnost,“ stojí v návrhu. Hospodářský chov zvířat i kontrolní mechanismy upravují celostátně platné předpisy.

„Ministerstvo vnitra nedisponuje žádnými poznatky, z nichž by vyplývalo, že obec Cebiv je oproti jiným obcím 'venkovského charakteru' čímkoliv zvláštní či výjimečná, a že by právě její (zcela specifické) místní podmínky mohly regulaci chovu zvířat v daném rozsahu z hlediska proporcionality odůvodňovat,“ napsali právníci vnitra.

Ministerstvo poukázalo také na to, že Cebiv paradoxně má v územním plánu vymezené plochy určené farmám a chovu. Je prý stěží představitelné, aby obec v územním plánu určitou činnost umožnila, zatímco vyhláškou ji zakázala, případně i pokutovala. Protože obec při jednání s ministerstvem nechtěla ustoupit, vnitro platnost vyhlášky koncem minulého roku pozastavilo a obrátilo se na ÚS.

tmd gcm

Zdroj: ČTK