Součástí novely jsou také zpřesněné požadavky na přírodě blízké hospodaření a na ponechání lesů samovolnému vývoji, což v praxi znamená, že by lesní porosty v ČR měly být v budoucnosti pestřejší.

 

Pro veřejnost je podstatné, že se v zásadě nijak nemění možnost sbírat v lese pro vlastní potřebu suchý klest nebo lesní plody a houby. Nejen proto novela obsahuje také – zatím ovšem v nekonkrétní deklarativní podobě – možnost finančního ohodnocení mimoprodukčních (veřejně prospěšných) funkcí lesa obdobně, jako je léta finančně ohodnocena činnost zemědělců dodržujících zásady správné zemědělské a krajinu nepoškozující praxe.

 

Současná podoba návrhu novely lesního zákona je výsledkem mnohaměsíčních jednání jak mezi dotčenými resorty, zejména ministerstvy zemědělství a životního prostředí, tak mezi zájmovými organizacemi, které v oblasti správy lesů a jejich využití působí. Pro (téměř) všechny představuje přijatelný kompromis, a bylo by proto velmi nešťastné, pokud by se návrh v průběhu projednávání v zákonodárných sborech nějak zásadně měnil.

 

Mluví se například o možném doplnění novely týkající se problematiky v lesích přemnožené zvěře, to by ale měla řešit novela mysliveckého zákona, která však v tomto volebním období již (bohužel) přijata nebude. I z toho důvodu budou přínosy úpravy lesního zákona menší, než by mohly být při souběžném schválení obou novel.

 

Na jejich podobě se mimo jiné podílely Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) a Komora soukromých lesů (KSL). Jejich cílem byla zejména obhajoba práv vlastníků lesů, což je princip, který spojuje jak vlastníky půdy, tak lesních pozemků. Dlouhodobá spolupráce nejen na podobě obou zmiňovaných novel aktuálně vyústila v podpis memoranda o spolupráci mezi ASZ ČR a KSL týkající se především obecné obhajoby vlastnických práv.

 

Práva vlastníků půdy a lesních pozemků totiž v současné době žádná nevládní organizace oficiálně nehájí. V minulosti sice v ČR existoval Svaz vlastníků půdy a soukromých rolníků, tomu se toho ale moc obhájit nepodařilo. Jeho vliv, který nikdy nebyl velký, se postupně vytrácel a svaz nakonec zcela zanikl. Potenciál měl přitom obrovský, v době jeho vzniku bylo v ČR odhadem přes tři miliony drobných vlastníků půdy nebo lesa, v současné době jsou to necelé dva miliony a jejich práva a potřeby v praxi nikdo nehájí.

 

Jak při podpisu memoranda o spolupráci sdělil předseda KSL Richard Podstatzký, má hospodaření soukromých vlastníků lesa stejné cíle jako činnost soukromých zemědělců. „Obnovujeme zděděný majetek po předcích a přitom pečujeme o krajinu, ve které žijeme. Své lesy a hospodářství plánujeme předat dalším generacím, podobně jako se to děje na rodinných farmách. Díky souladu našich cílů, spočívajících v posílení práv vlastníků půdy, si můžeme navzájem plně důvěřovat,“ uvedl.

 

Připravovaná novela lesního zákona, která je nyní v legislativním procesu, tak přispěla i k potenciálnímu vzniku subjektu, který by mohl práva vlastníků systémově hájit, což je nemalý „vedlejší efekt“.

 

Práva vlastníků půdy a lesních pozemků v současné době žádná nevládní organizace oficiálně nehájí.