Hejtman Kukla jednal se zemědělci: Řešili dotace i budoucnost farmářů

V Novém Městě na Moravě se koncem února setkal hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla (ANO 2011) a radní pro oblast zemědělství Pavel Řehoř (ANO 2011) se zástupci Agrární komory, Asociace soukromého zemědělství, Zemědělského svazu a také se zemědělskými školami zřizovanými Krajem Vysočina. Diskutovali o problémech, ale i o výzvách a příležitostech, které regionální zemědělci v současné době řeší.

Vysočina patří k regionům s bohatou zemědělskou tradicí, kterou kraj aktivně podporuje řadou dotačních programů. „Pro letošek jsme vyčlenili na program Zemědělské akce 1,2 milionu korun, což představuje meziroční navýšení o dvacet procent,“ sdělil radní pro oblast zemědělství Pavel Řehoř (ANO 2011). Také další programy nabízejí podporu venkovu a zemědělství. Konkrétně se jedná o program Venkovské služby, kde je devět milionů korun, a Obnovu venkova Vysočiny 2025 se sto miliony korun. V rámci vzdělávacích aktivit kraj organizuje exkurze pro žáky základních škol, soutěže zaměřené na zemědělství a lesnictví a podporuje regionální farmáře účastí na veletrzích. Jedním z pilotních projektů je Tržiště Kraje Vysočina, které umožní školním jídelnám nakupovat čerstvé produkty přímo od farmářů prostřednictvím speciální aplikace.

Zemědělci navrhují změnu státního dotačního sytému

Spravedlivější systém zemědělských dotací chtějí nastavit zemědělci z regionu, aby více odrážel skutečnou produkci a zaměstnanost. „Požadují, aby se dotace vyplácely podle toho, kolik farmáři odvádějí státu na daních a pojištění. Navrhují, aby dotace závisely na tom, kolik zemědělci zaplatí na sociálním pojištění za své zaměstnance. Tím by se podpořila legální zaměstnanost a omezilo obcházení zákonů,“ shrnuje závěry z jednání se zemědělci hejtman Martin
Kukla (ANO 2011) a dodává, že právě tyto požadavky chce přenést na půdu poslanecké sněmovny.

Vysočina je největším producentem mléka a brambor

Vysočina si drží pověst mléčné velmoci Česka. Místní farmáři dodávají pětinu celkové produkce mléka v zemi. Kraj je také silným hráčem v chovu skotu. Hovězí maso z Vysočiny tak míří na talíře po celé zemi, ročně ho zdejší zemědělci vyprodukují patnáct tisíc tun. Vedle hovězího patří Vysočina i mezi největší producenty vepřového masa. V roce 2023 místní chovatelé dodali na trh třicet tisíc tun vepřového. Vysočina je také bramborářský kraj. V roce 2023 pokrývala bramborová pole téměř devět tisíc hektarů, což bylo nejvíce v celé republice. Díky vyšší nadmořské výšce a chladnějšímu klimatu tu mají brambory ideální podmínky – jsou méně náchylné k chorobám a dosahují vysoké kvality.

Text: Eva Fruhwirtová

Vážená paní redaktorko,

dovolte mi, abych jako zástupce selského stavu a sedlák hospodařící na majetku svých předků reagoval na Váš článek v měsíčníku po občany Vysočiny, duben 2025.

Vážená paní redaktorko, jsem členem Asociace soukromého zemědělství (region Žďár nad Sázavou) a tělem i krví sedlák zodpovědný za svěřený majetek po předcích a povinný ho předat v co možná nejlepším stavu generacím následujícím.

Jak jste sama zmínila, tak se jednání v Novém Městě na Moravě, kromě jiných, zúčastnili i zástupci ASZ. Od nich jsme měli okamžitou reakci, v jakém duchu se celá akce odehrávala, a rozhodně z ní neodcházeli s pocitem, že by se na něčem dohodli a souhlasili s názory bolševických pohrobků, kteří lační po návratu předlistopadové doby. Ano, máte pravdu, že zástupci zemědělců chtějí změnu dotační politiky. Ale jako sedlák ji chci směřovat jinak, než je představa agrobaronů a zemědělských investorů, a zlobte se, jak chcete, tak ty opravdu neberu jako zemědělce.

Podívejme se kousek do minulosti. Od roku 2017, kdy se dostala k moci a vládu složila strana, jejíž předseda ovládá řadu zemědělských podniků, ale i navazující zpracovatelský průmysl, tak od této doby je znát obrovský tlak na dotace vyplácené do velkých podniků, ať už prostřednictvím přímých dotací nebo prostřednictvím PRV. Ale nemůžeme se tomu divit. Tyto podniky již nejsou s ohledem na klesající úrodnost a nevhodné zacházení s půdou schopné generovat zisk z vlastního hospodaření a proto tento propad dorovnávají dotacemi. Zjistěte si, co udělá společnost zahrnující několik zemědělských podniků s finančními prostředky, které na konci roku obdrží na dotacích z MZe. Myslíte, že je rozdělí mezi zaměstnance na odměny a na podporu zaměstnanosti, kterou také ve svém článku zmiňujete?! Vůbec ne. Koupí další zemědělský podnik. Nezdá se Vám to pokřivené, že nejvíce křičí zástupci těch stran a skupin, kterým se jejich zemědělská portfolia nejvíce rozrůstají.

K Vaší zmínce výplat dotací podle zaměstnanosti a odvodů sociálního pojištění. Je to nesmysl. Tento systém jen ukazuje, jak neefektivně zemědělské podniky hospodaří. Když k tomu přičtete krajinu zdevastovanou velkoplošným hospodařením, nevhodnými pracovními operacemi prováděnými v nevhodných termínech, je vyznění celého Vašeho článku a hospodaření mamutích podniků neopodstatněné.

Dokážu pochopit, jako zemědělec hospodařící v několika katastrech, že podniky hospodařící na půdorysu původních družstev se sídlem v místě podnikání mají i k tomuto místu vztah, ale jaký mají vztah k venkovu investiční skupiny skupující zemědělské podniky? Když zisk skončí někde v kanceláři v Praze, tak to není nic jiného než vyvádění peněz z venkova.

Neustále slyšíme, že sedláci nedokáží vytvořit produkci v dostatečném množství pro obživu národa. Nesouhlasím. Drtivá řada farem a kolegů dosahuje špičkových výnosů ve špičkové kvalitě a mají svoje odběratele v zahraničí. Zpracovávají svou produkci a snaží se neustále rozšiřovat své podnikání uváděním nových výrobků a služeb na trh.  Když k tomu připočtete péči o krajinu, práci pro obce a naději v kontinuální pokračování hospodaření, protože si vychováváme následovníky, je to nejpřirozenější působ nejen hospodaření, ale fungování celého venkova.

Nakonec jen pár poznámek.

Zvykli jsme si pít europivo, přestože všechna chutnají stejně. Když si chci pochutnat, tak si koupím z malého pivovaru. Šunky od velkých zpracovatelů chutnají také všechny stejně a nedají se jíst. Opět - když si chci pochutnat, tak jdu za místním řezníkem. Na dovolenou jezdí řada lidí do zahraničí, protože se jim tam venkov zdá kouzelnější, i Vy máte určitě tu zkušenost. A tady to nechceme?! U nás budeme tiše přihlížet megalomanskému drancování venkova?! A to vůbec nezmiňuji stav krajiny z pohledu zmenšujících se počtů živočichů a celkové biodiverzity.

Děkuji, ale v takové zemi nechci žít.

Chci žít v pestré společnosti, v pestré krajině, obklopen pestrou škálou lidí s rozličnými zkušenostmi i názory.

Vážená paní redaktorko, jasně cítíte, že se s Vaším vyzněním článku jako sedlák neztotožňuji a uráží nejen mne, ale i celou řadu kolegů. Chci žít v zemi, kde venkov povedou lidé, kteří na venkově žijí, podnikají na něm, jsou s ním svázány nejen podnikáním, ale i prací pro zastupitelstva a další neziskové organizace.

Prosím, abyste jasně rozlišila postoje soukromých zemědělců od postojů zemědělských podnikatelů, jejichž jedinou motivací zemědělského podnikání je maximální zisk.

Text: Jiří Kunc, ASZ Žďár nad Sázavou, www.Farmakuncovi.cz