Na začátku vedl ministerstvo krátce tehdejší lidovecký předseda Marian Jurečka. Kandidát strany na ministra Zdeněk Nekula měl na konci roku 2021 pozitivní covidový test, úřadu se proto ujal až na začátku roku 2022. Hned na začátku jeho působení schválila vláda změnu systému výplaty evropských dotací, díky které získávají všichni farmáři na prvních 150 hektarů kolem 3,5 tisíce korun na hektar, tedy mohou získat na jeden podnik na této dotaci kolem půl milionu korun.

Výbornému se povedlo po sérii videí týraných zvířat rychle prosadit povinnost zavádění kamer na jatkách.

 

Změnu kvitovala Asociace soukromého zemědělství, naopak ostře se proti ní stavěla Agrární komora se Zemědělským svazem ČR. Obálka tvoří 23 procent evropských přímých plateb, podle předsedy svazu Martina Pýchy tak neodpovídá potřebám českého zemědělství.

„Naopak, přivádí zejména střední a větší podniky, které stojí za valnou většinou domácí produkce potravin, na mizinu,“ sdělil. Podle dat FADN poklesla ziskovost středních farem po zavedení redistributivní platby o 82 procent.

 

Po sérii komunikačních přešlapů vášnivého včelaře, který často verbálně tlačil na obchodní řetězce kvůli cenám potravin, ho v létě 2023 lidovci vyměnili za Marka Výborného. Ten se mimo jiné snažil dotační strukturu ještě změnit, zastavil ho ale odpor zbytku koalice.

 

 

Výborný se pak na loňském sjezdu stal předsedou lidovců. „Ve vedení resortu zemědělství se za dobu vlády Petra Fialy vystřídali tři ministři zemědělství, což pro jeho stabilitu a kontinuitu není zrovna ideální. Vláda dávala po celou dobu svého mandátu najevo, že pro ni nejsme partneři, problémy sektoru ji nezajímají, a naopak velký důraz byl kladen na propagaci činnosti ministerstva zemědělství směrem k široké veřejnosti,“ říká mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková.

 

Zemědělci jsou podle ní do současnosti zklamaní tím, že se nepodařilo kromě drobností zjednodušit situaci ohledně přebujelé administrativy, kterou často jmenují jako největší problém. Díky antibyrokratickému balíčku, který byl letos schválen jako novela veterinárního zákona, nejsou nutná papírová veterinární osvědčení k přemístění hospodářských zvířat, stačí pouze elektronická forma. Dále pak se zmírnily požadavky na vyšetřování domácích prasat na parazita svalovce nebo se zrušila povinnost chovatelů aktualizovat ročně pohotovostní plány.

 

Naopak agrární analytik Petr Havel hodnotí Výborného kroky ke snížení byrokracie za pozitivní. „Ten byl a je na rozdíl od svého předchůdce mnohem schopnějším komunikátorem, určitě lepším, než by se očekávalo po jeho nástupu do funkce, bez předchozích znalostí problematiky resortu,“ sdělil analytik. Výborný je vystudovaný teolog, který následně učil společenské vědy na gymnáziu, jež následně před poslaneckou kariérou vedl.

 

Výbornému se povedlo po sérii videí týraných zvířat rychle prosadit povinnost zavádění kamer na jatkách, chovatelům a zpracovatelům masa pak také pomohl umožněním rituálních porážek na komerčních jatkách.

 

Konec současného období s sebou ale nese nedotažení jedné z jeho hlavních priorit, a tou je novela mysliveckého zákona. Od začátku svého působení na ministerstvu hovořil o nutnosti novelizace, díky které by se mohly snížit přemnožené stavy zvířat, které decimují kromě polností také nově vysazované zejména listnaté semenáčky.

 

„Ministr Nekula přípravu novely odkládal. Ministr Výborný prosadil potřebné změny, tedy plánování lovu podle míry poškození lesů, kontrolu lovu nebo posílení práv vlastníků pozemků do návrhu novely – navzdory svým úředníkům. Ale do Poslanecké sněmovny ji ministerstvo poslalo relativně pozdě,“ říká mluvčí Hnutí Duha Eva Pernicová. Novela pak neprošla skrz obstrukce opozice , nepodpořila ji ani část koaličního hnutí STAN.

 

Ministrovi se také podařilo prosadit novelu lesního zákona, zároveň ale vláda šla proti svému programovému prohlášení vyváděním peněz ze státního podniku Lesy ČR do státního rozpočtu. Ve svém programu se doslova zavázala k tomu, že „budoucí zisky ze státních lesů nepůjdou do státního rozpočtu, namísto toho budou přispívat k obnově lesních ekosystémů a ochraně vody“. Nakonec však lesy odevzdaly miliardy korun, v letošním roce podle výhledu ministerstva financí mělo jít dokonce o sedm miliard korun. Podle Výborného by mohla být reálná částka kolem čtyř miliard korun.

 

„V celkovém hodnocení tak mírně převažují klady – výsledná známka by byla tak dva minus až tři,“ uzavřel analytik Havel, podle kterého se dají obecně aktivity ministerstva hodnotit jako „lepší, než čekali pesimisté“.