„Pro přemístění zvířat je nutné splnit několik požadavků. Zvířata musí být přepravena z ochranného pásma přímo do zařízení pro svody kopytníků. Na vozidlo je možno naložit zvířata z více chovů pouze v rámci pásma,“ uvedli veterináři.

Katarální horečka ovcí se v Česku naposledy objevila loni, SVS během loňského roku v ČR vyhlásila 115 ohnisek nákazy. Koncem dubna veterináři informovali, že v Česku opět hrozí katarální horečka ovcí a od 1. května stanovili pásmo, ze kterého je mimo jiné omezený přesun zvířat. Zahrnuje asi dvě třetiny České republiky, zasahuje do deseti krajů.

Nemoc není přenosná na člověka. Nákaza se projevuje horečkou, záněty a otoky v dutině ústní, nozdrách, víčkách a uších, postiženy mohou být i paznehty. Zejména na sliznici dutiny ústní se objevuje krvácení a vředy, skot většinou nemá klinické příznaky. Zvířata se nemusí plošně utrácet.

V zimě se podle veterinářů začaly v oblastech, kde byla loni katarální horečka ovcí potvrzena, objevovat v chovech skotu ve vyšší míře například potraty nebo porody života neschopných mláďat. „Jednalo se velice pravděpodobně o důsledek nákazy KHO z podzimního období. Jako nejúčinnější ochranu proti pozdějšímu rozšíření nákazy do chovů proto SVS doporučila provedení dobrovolné preventivní vakcinace zvířat v chovu proti sérotypu 3 katarální horečky registrovanou vakcínou,“ uvedl už dříve ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. Vakcinace je dobrovolná a zaplatit ji musí chovatel.

Loňské vyhlašování ochranných pásem a mimořádných opatření negativně ovlivňovalo chovatele, stěžovali si zejména za ušlý zisk z obchodování se zvířaty uvnitř Česka, ale zejména s cizími zeměmi. Ministerstvo zemědělství už dříve uvedlo, že chovatelům ušlý zisk neproplatí, mohou ale zažádat o pokrytí nákladů na očistu, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci hospodářství i dalšího zařízení a vybavení.

Zdroj: ČTK