Zákon podle předkládací zprávy také nově stanoví povinnost správce vodního toku zpracovat a předložit návrh změny záplavového území v oblastech s významným povodňovým rizikem tak, aby faktický stav stanovení záplavového území v oblastech s významným povodňovým rizikem co nejvíce odpovídal reálným aktuálním podmínkám v území.

Součástí novely je rovněž zavedení jednotných požadavků na provozování domovních čistíren odpadních vod (ČOV) a jejich soustav. „S ohledem na skutečnost, že soustavy domovních ČOV se staly vhodným řešením v oblasti zneškodňování odpadních vod zejména v malých obcích, je žádoucí stanovit jednotná pravidla pro jejich provozování,“ stojí v návrhu.

Novela má také pomoci napravit fakt, že takzvané zpřírodňování vodních toků se týká ročně maximálně setiny procenta jejich celkové délky v Česku, což je podle MŽP neuspokojivé. „Na území České republiky se nachází významné vodní toky v délce 16 326 km a drobné vodní toky 86 553 km, přičemž podíl technicky upravených koryt vodních toků se odhaduje na přibližně 25 až 30 procent z celkové délky vodních toků. Tato úprava navíc přímo souvisí s podporou přirozených procesů samočištění a má logickou vazbu na zpomalení odtoku vody z krajiny, čímž napomáhá ke zmírnění následků povodní,“ uvádí ministerstvo.

Ničivé povodně loni v září postihly zejména Jesenicko a Krnovsko. V některých oblastech, jako jsou Jeseníky, spadlo více než 500 milimetrů srážek, což způsobilo rekordní záplavy, které byly jedny z nejhorších od povodní v roce 1997. Nejvíce postižený byl Moravskoslezský a Olomoucký kraj, kde se rozsáhle rozlily řeky Opava a Odra. Povodně narušily dopravu, zničily infrastrukturu a způsobily výpadky elektřiny.

Zdroj: ČTK