Co považuje v současné době za největší problémy soukromého zemědělství v ČR a jaká řešení na tyto problémy nabízí ODS?

Aktuálním problémem zemědělců v ČR v současné době, nejen soukromých zemědělců, jsou především nízké výkupní ceny prakticky všech zemědělských komodit. To je ale problém, který nemůže přímo ovlivnit žádná politická reprezentace, i když se takové sliby snaží prezentovat především zástupci levice. Tržní prostředí může ale stát či politici ovlivňovat nepřímo, především prostřednictvím daní a kvalitou příslušných zákonů. V tomhle je program ODS pro podnikatele v zemědělství určitě vstřícnější než levice. Osobně mám obavy především ze zvyšování daňové zátěže, například prostřednictvím daně z nemovitostí, ale i jiných daní, které jsou vždy lákavým cílem populistů pro hledání finančních prostředků na své grandiózní sociální programy. To by samozřejmě významně ekonomicky zatížilo podnikatele v zemědělství, a nejen v něm. ODS zcela jistě takovou ambici nemá. Podnikatelům naopak chceme ulevit revizí současné legislativy především tam, kde je zatěžuje nad rámec povinností vyplývajících z legislativy EU. S tím souvisí také urychlení přístupu k dotačním prostředkům. Pokud se sníží byrokracie spojená s jejich čerpáním, mohou se dostat finanční prostředky k podnikatelům v zemědělství dříve a s vyšším efektem. Tady platí více než jde jinde, že kdo rychle dává, dvakrát dává.

V čem je podle Vás program ODS pro zemědělství a venkov zásadně jiný, než programy jiných politických uskupení?

Zcela určitě v daleko větším respektu k právům vlastníků, v případě zemědělství k vlastníkům půdy a lesních pozemků. Proto považujeme za jednu z hlavních priorit intenzivně pokračovat v realizaci komplexních pozemkových úprav a mít k tomu samozřejmě dostatek finančních prostředků. Dokončené pozemkové úpravy jsou základem k řešení mnoha problémů. Tím hlavním je možnost vlastníků lépe nakládat se svým majetkem, například tím, že se jim zpřístupní jejich pozemky. Z toho logicky vyplývá pořádek v nájemních vztazích. Komplexní pozemkové úpravy jsou také zároveň nástrojem protipovodňové prevence a možností, jak zvýšit schopnost krajiny zadržovat tolik potřebnou vodu. Jasně identifikované pozemky jsou ale především hlavní podmínkou k rozvoji venkova jako takového. ODS je přesvědčena o tom, že v současné době existují značné rezervy v rekreačním potenciálu českého venkova. Zejména soukromím zemědělcům (ale nejen jim) se díky jejich flexibilitě otevírají při dokončení komplexních pozemkových úprav značné možnosti posílit ekonomiku svého podnikání o další aktivity. Skutečně praktickým naplněním slova diverzifikace se pak může venkov stát opravdu atraktivním místem k trávení volného času. Možností, jak toho dosáhnout, je téměř nekonečně mnoho, od budování místních rekreačních rybníků, výrobě selských potravin a jejich prodeji ze dvora či vytvoření a obnovením struktury polních cest sloužících nejen k turismu, ale i k propojení jednotlivých obcí a lidí kteří v nich žijící. Všechny tyto aktivity mohou přinést nová pracovní místa. V podstatě lze říci, že by se soukromí zemědělci měli stát přirozenými nositeli zaměstnanosti venkova a vztahu k tomuto prostoru. Na tuto skupinu ODS proto v budoucnosti sází především. To ale neznamená, že nevnímáme existenci velkých zemědělských průmyslových podniků. Jejich role ale spočívá především v produkci zemědělských komodit, a vzhledem k neustálé nutnosti zvyšovat efektivitu průmyslové výroby lze o těchto podniků očekávat spíše snížení počtu pracovních míst, které v současné době zajišťují.

Lze tedy podle ODS zaměstnanost na venkově zvýšit?

Myslím, že nelze v současné době vytvářet prognózy o tom, kolik nových pracovních míst by mohla diverzifikace zemědělského podnikání na venkov přinést. Prvotní ambicí ODS je především zabránit odchodům lidí z venkova do měst za atraktivnějšími příjmy a vůbec za pracovními příležitostmi. Podle statistik se nicméně v současné době venkov fakticky nevylidňuje, v lokalitách v blízkosti měst dokonce lidí přibývá. Problém je ale v tom, že neustále mizí propojení těchto lidí s místem svého bydliště a práce v tomto bydlišti, nebo blízkém okolí. Obce nebo různé příměstské satelity jsou v průběhu dne mrtvé, protože většina jejich obyvatel dojíždí za prací do větších měst. Naším cílem je udržet tyto lidi na venkově stále, a to především přenesením části služeb, ale i některých výrobních kapacit spojených s venkovským prostorem, například energetiky, nebo malých průmyslových výrob, na samotný venkov. Velmi důležitá je v tomto smyslu podpora mladých farmářů i dalších mladých aktivních lidí tak, aby na venkově našli nejen dostatek pracovních příležitostí, ale i kulturního a společenského vyžití. To vše souvisí s reálnou, nejen doposud především slovně slibovanou podporou malého a středního podnikání, k jehož existenci poskytuje právě venkovský prostor přirozené prostředí. ODS proto chce podporovat všechny projekty, které k takovému cíli vedou. Kolik procent zaměstnanosti navíc na venkově to vše může přinést, si ale netroufám odhadnout.

Diverzifikace zemědělských činností nebo přidávání přidané hodnoty k zemědělským surovinám a další projekty patří v současné době mezi podpory v rámci Programu rozvoje venkova. Hodlá jejich dosavadní strukturu ODS přehodnotit tak, aby rozvoji venkova pomáhala účelněji než dosud?

V současné době jsme zhruba v poločase čerpání podpor z Programu rozvoje venkova, a bylo by určitě žádoucí minimálně změnit dosud plánované objemy peněz ve prospěch programů, kde je převis poptávky, od těch, o které je zájem menší. Především by bylo správné posílit takzvanou Osu III, která je zejména na rozvoj venkova zaměřená. V zemědělství na rozdíl od jiných resortů neplatí obecně rozšířený názor o tom, že ČR nedostatečně čerpá prostředky z evropských strukturálních fondů. Podle mne by proto stálo za úvahu přehodnotit celý systém účelnosti a využívání evropských peněz napříč všemi resorty. A bude-li k tomu politická vůle, posílit po dohodě s EU prostředky směrované do rozvoje venkova. Současné rozdělení peněz z EU není žádné dogma a ODS se jistě pokusí o zlepšení původně nastavené struktury podpor tak, aby byla efektivnější.

V úvodu jste zmínil jako jeden z velkých problémů zejména pro soukromé zemědělce, kteří obvykle nemají vlastní specialisty na rozsáhlou odbornou legislativu, potřebu snížit v zemědělství současnou byrokracii. Jak toho ale chcete dosáhnout, když EU neustále přijímá nové a nové zákony a nařízení, která musí i naši zemědělci respektovat?

V první řadě by v ČR neměly být přijímány zákony, které se tváří jako nezbytná legislativa, ačkoli nezbytná není, protože problémy, které se v ní řeší, jsou již zakotveny v jiných zákonech. Takovým příkladem z poslední doby je mimo jiné zahrádkářský zákon. Díky tomu je naše legislativní prostředí zapleveleno množstvím zákonů, podmínek a nařízení, které toto prostředí nejenže nezlepšují, ale naopak pomáhají různým zájmovým skupinám v uplatnění jejich lobistických zájmů. Navíc komplikují právní prostředí obecně, protože řada ustanovení ve speciálních zákonech nemá návaznost na obecné právní normy a naopak. Zásadní je ale pravidlo, aby legislativní normy nadřazené tuzemským normám byly do naší legislativy přejímány pouze v nezbytně nutné formě a aby do nich naši úředníci a legislativci nepřidávali pro české zemědělce povinnosti navíc. To znamená nevytvářet zákony nebo normy, které se dopředu snaží postihnout každý detail a které jakoby už dopředu předpokládají, že každý zemědělec je zločinec, který se snaží z působnosti zákonů uniknout. Praxe navíc ukazuje, že nikdy není zákonem postižitelné skutečně vše. Příliš detailní zákony v praxi významně omezují podnikatelské prostředí, zvyšují náklady a snižují tak konkurenceschopnost podnikání v ČR, nejen v zemědělství. I proto podporuje ODS další fungování a zvýšení kompetencí současné Antibyrokratické komise ministerstva zemědělství. Je nutné, aby komise byla nejen orgánem poradním, ale aby se stala přirozenou součástí legislativního procesu.

Petr Havel