Pro lesnictví jsou určeny také čtyři dotační tituly, přičemž uzávěrka přihlášek je už 30. května. I proto je vhodné tuto skutečnost připomenout, dotace do lesnictví nejsou obvykle tak sledované jako dotace do zemědělství. Na uvedené čtyři typy podpor by přitom mělo jít zhruba 1,2 miliardy korun. Podle informací Státního zemědělského intervenčního fondu jde o „Technologické investice v lesním hospodářství“ (alokace 466 875 000 korun), „Investice do lesnické infrastruktury“ (597 600 000 korun), „Vodohospodářská opatření v lesích“ (38 900 000 korun) a „Neproduktivní investice v lesích“ (48 600 000 korun).
Nejen pro sedláky přišla tento týden také dobrá zpráva z EU, podle které by se měla v rámci snižování byrokracie snížit četnost kontrol dodržování dotačních pravidel a hospodaření zemědělských subjektů na jednu kontrolu ročně. Další informace ale již tak pozitivní není – Ministerstvu zemědělství (MZe) se totiž nepodařilo notifikovat zamýšlené změny v dodržování protierozních opatření (jde zejména o DZES 5), a je tak otázkou, jak budou v praxi tato opatření kontrolována. Zatím se zdá, že zmírnění dodržování protierozních opatření se přesune na začátek následujícího hospodářského roku, tedy na letošní podzim. Bylo by ale žádoucí, aby MZe o praktických dopadech „nenotifikace“ neprodleně informovalo.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) také v uplynulém týdnu informoval o výsledcích šetření výskytu reziduí pesticidů v potravinářských výrobcích. Jde o výsledky programu EU MACP z roku 2023, jehož předmětem byla mrkev, květák, kiwi, cibule, pomeranče, hrušky, brambory, sušené fazole, hnědá rýže, žito, hovězí játra a drůbeží tuk, přičemž podle EFSA bylo z uvedené skupiny komodit zjištěno 99 procent vzorků splňujících legislativu EU. Ze vzorků z roku 2023 bylo 70 procent bez kvantifikovatelných úrovní reziduí, 28 procent obsahovalo jedno nebo více reziduí v rámci zákonných limitů. Maximální limity reziduí (MRL) byly překročeny u dvou procent vzorků, z nichž jedno procento nebylo v souladu s předpisy, po zohlednění nejistoty měření. Uvedená data dokladují skutečnost, že rizika pesticidů jsou často (zejména mediálně) nadhodnocována, a mohou také sloužit, i zemědělcům v ČR, jako nástroj pro pozitivní prezentaci evropské nebo české zemědělské produkce. EFSA nicméně doporučuje členským státům, aby dále zkoumaly a monitorovaly kombinace pesticidů a plodin vedoucí k nesouladu s předpisy a aby pokračovaly v monitorování reziduí pesticidů ve vzorcích dovážených ze zemí mimo EU s širokým analytickým rozsahem.
Příznivé „kontaminační“ jsou také zprávy z ČR, z území zasaženého havárií benzenu v Hustopečích. Podle zprávy MZe byly dosud všechny odebrané vzorky masa, vajec a mléka analyzované na přítomnost benzenu negativní. V případě zemědělské půdy a rostlinné produkce byly vzorky analyzovány na přítomnost polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU), které vznikají hořením, ve všech vzorcích půdy byly koncentrace v mezích běžných hodnot. Z hlediska obsahu PAU jsou zemědělské půdy v okolí Hustopečí nad Bečvou v pořádku. Bylo odebráno pět vzorků travních porostů a vojtěšky, tyto vzorky splnily limity stanovené pro potraviny – sušené byliny. Státní veterinární správa dále odebrala celkem 14 vzorků tkání zvířat a živočišných komodit a následně provedla analýzu na obsah benzenu. Všechny odebrané vzorky byly negativní. Česká inspekce životního prostředí nicméně nedoporučuje konzumaci ryb z vodních útvarů zasažených benzenem, konkrétně vodní nádrže č. 6, která se nachází nejblíže místu havárie, a to do doby, než monitoring s jistotou prokáže, že konzumace rybího masa je bezpečná.
Možnosti k přírodě šetrného pěstování zemědělských plodin při zachování nebo zvýšení jejich kvality je cílem společného projektu Agronomické fakulty MENDELU, Plzeňského Prazdroje, zemědělské společnosti JTZE a České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) v rámci programu „Pro ječmen“. Výzkum zaměřený na porovnání konvenčního a regenerativního pěstování polních plodin se realizuje od roku 2023 na třech lokalitách v ČR o celkové výměře přes 200 hektarů, přičemž součástí regenerativního zemědělství je omezení zpracování půdy, ponechání posklizňových zbytků na povrchu půdy a zařazení druhově bohatých meziplodin do osevního postupu s tím, že meziplodiny zabraňují vzcházení plevele, v půdě zadržují vlhkost, vyživují ji i chrání.
Nakonec ještě poznámka k připravované novele zákona o ochraně přírody a krajiny. Ta se totiž může stát dalším zákonem, který nakonec nebude přijat, přičemž hlavní bariérou je plánované vyhlášení Národního parku Křivoklátsko (NP), což je součástí novely. Parlamentní výbor pro životní prostředí tento týden odmítl NP Křivoklátsko z novely vypustit, což v praxi snižuje pravděpodobnost přijetí novely jako takové.
Petr Havel
