Nejen na našem trhu, ale také v rámci EU a potažmo v celém světě se totiž postupně nahromadily důvody, podle nichž by se měly tlaky na zdražování potravin alespoň dočasně zmírnit. Zřejmě nejviditelnějším důvodem je pokles cen ropy, a tedy pohonných hmot, které tvoří (nejen) při výrobě potravin nemalé náklady. Postupně také oslabuje hrozba vysokých cel v mezinárodním obchodu, která mohla zejména některé potravinářské produkty zásadně zdražit. Kromě toho se v chovech hospodářských zvířat (kromě Slovenska) nijak katastroficky nerozšířila slintavka a kulhavka, Slovensko ale nebylo a není v EU cenotvůrcem hovězího masa. Byť jsou nemoci hospodářských zvířat v EU stále přítomné, k masivnímu vybíjení zvířat nedochází. Ani úroda ovoce zatím není postižená jarními mrazy v takové míře jako loni, i když ještě není všem mrazivým ránům konec.
V rámci EU také postupně dochází a podle eurokomisaře pro zemědělství Christophe Hansena má i nadále docházet k omezování byrokracie, to samé se zejména v posledním roce podařilo v desítkách případů nadbytečné administrativy i v našem zemědělství, mimo jiné v reakci na loňské protesty zemědělců. Zatím také nerostou ceny energií a klesly ceny průmyslových hnojiv. Ceny některých zemědělských komodit (kakao, pomerančový koncentrát) na světových komoditních burzách klesají, neplatí to ale pro všechny, ceny kávy naopak rostou. Na trh navíc začíná vstupovat letošní produkce některých jarních druhů zeleniny, která doplňuje nižší zásoby z loňského roku. A za námi už je také období Velikonoc, kdy se ve zvýšené míře nakupují některé potraviny, což se v době před Velikonocemi obvykle projevuje růstem cen.
Podle ČSÚ byly přitom v dubnu letošního roku oproti předchozímu měsíci v ČR řádově o jednotky procent nižší ceny vína, piva, uzenin, čokoládových výrobků, olejů nebo vajec a o více než 10 procent ceny cukru. Ke zpomalení růstu cen většiny základních potravin pak došlo i v meziročním srovnání s tím, že meziroční růst cen obecně byl v dubnu letošního roku nejnižší za posledních sedm let. Lze přitom očekávat, že stagnace nebo i mírný pokles cen potravin by mohl po nějakou dobu pokračovat, nebude mít ale zřejmě dlouhého trvání.
Aktuálně představuje v ČR největší riziko pro pěstitele hospodářských plodin a možnou nižší úrodu (a následně vyšší ceny) sucho, což se ale projeví až s určitým časovým odstupem. Podstatně dříve se projeví (a již se tak děje) nárůst cen brambor, konkrétně raných brambor, které jsou standardně o poznání dražší než brambory z předchozí sklizně. Také ceny mléka a mlékárenských výrobků se příliš nemění, ale přes léto patrně porostou, protože v mléce je menší množství tuku potřebného k výrobě másla a tučnějších sýrů. Naopak ceny hovězího masa, které podražilo v prvním čtvrtletí letošního roku o 20 až 30 procent a jehož růst pokračoval i v dubnu, už by nadále růst příliš neměly, neboť už tak jsou na hranici únosnosti pro mnoho českých občanů.
Právě živočišná produkce, tedy ceny masa a mléka, bude podle všeho nadále pod větším tlakem na růst cen, zejména pak ze tří důvodů. Tím prvním je postupné snižování stavů hospodářských zvířat v celé EU, které má podle prognóz pokračovat i letos, také jako důsledek kampaní nabádajících k omezení spotřeby masa. Druhým důvodem je pak trend šířících se nemocí hospodářských zvířat, který se může neočekávaně projevit v zásadě kdekoli a kdykoli. Třetím důvodem je pak evropská legislativa, která mimo jiné požaduje snižování emisí v chovech zvířat, což fakticky znamená buď používat dražší krmné směsi, nebo investovat do technologií, které využijí plyny produkované zvířaty na energetické účely. Legislativa EU samozřejmě ovlivní i ceny zemědělských plodin v podobě zákazů některých chemických látek, jejichž náhrady jsou obvykle dražší a méně účinné. Rozhodující ale bude přízeň či nepřízeň počasí. Důsledky v naší zemi v praxi letos zřejmě poznáme například na cenách jablek, které by měly být nižší než loni, neboť vše ukazuje na to, že loňské fatální poškození ovocných stromů v ČR se letos v takové míře opakovat nebude.
Autor: Petr Havel
Zdroj: Reflex.cz
