Odborníci určují míru půdního sucha do hloubky jednoho metru jako poměr aktuální zásoby vody v půdě a průměru za roky 1961 až 2015. Horší situace nyní převládá převážně v hlubší vrstvě mezi 40 a 100 centimetry, deště dosytily především horní vrstvu. Sušší období dále prožívají zemědělci v Kraji Vysočina a také na jižní Moravě, sušší je také jižní část Plzeňského kraje. Situace se hodně zlepšila na severních horách od Jizerských hor na východ a v podhůří těchto hor až po Beskydy. Předpověď na další dny je relativně příznivá, situace by měla být spíše stabilní.
Intersucho od letoška zobrazuje i kumulovaný stres, jímž rostliny trpí. Ukazuje trvání sníženého nasycení půdy vyjádřené v procentech celkového času. Nejhůře je na tom jižní Morava, zejména Znojemsko, méně Břeclavsko a Hodonínsko. Převážná část Znojemska trpěla nedostatkem vláhy polovinu a více času od začátku vegetační sezony. Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu patřily zatím všechny letošní měsíce ke srážkově podprůměrným. Vysušování krajiny letos zmírnil chladný květen. Patří k nejchladnějším v tomto století a rostliny se díky tomu nemusely ochlazovat a využívaly vodu převážně pro svůj růst.
Ještě větší negativní vliv než sucho mají například na porosty řepky podle hlášení zemědělců mrazy. "Způsobily nižší nasazení šešulí hlavně na terminálu (stonku) a částečně na větvích. Chladné počasí má také vliv na porosty kukuřice na siláž. V uplynulém období jarní mrazy také zčásti poškodily stromy, hlavně některé odrůdy jablek a ořešáky, i zeleninu, zejména vzcházející brambory. Situace, kdy strádaly již prakticky všechny plodiny, nejen porosty ozimů, ale také jarní výsevy obilovin, luskovin či hlavně máku (ten již zemědělci v některých oblastech zaorávali) nebo cukrové řepy a také sóji se o něco zmírnila, ne však na celém území," shrnuli odborníci z Intersucha pravidelná hlášení zemědělců.
Vegetace je letos také v předstihu, jak bývá obvyklé v posledních letech. Někde už proto zemědělci senážují, někde však kvůli suchu není téměř co.
mei kš
Zdroj: ČTK
