Domníváme se, že SZIF se však ve své reakci míjí s podstatou případu. Farmářka Petra Medunová kritéria aktivního zemědělce splňuje, tuto skutečnost v žádosti o přímé platby doložila, ale nebyla upozorněna na formálně nedostačující způsob doložení a nedostala především žádnou příležitost k nápravě. ASZ ČR považovala současně svojí reakcí za potřebné upozornit na tento fakt, že malé farmy s jasnými zemědělskými příjmy jsou takto administrativně znevýhodňovány a přitom na druhou stranu jsou ty samé přímé platby prakticky bez problémů poskytovány například zemědělským holdingům, u kterých není platební agentuře ve všech případech ani znám skutečný konečný příjemce těchto dotací a ani SZIF nesleduje jejich propojenost na nezemědělské příjmy v jejich jiných firmách. V ASZ ČR považujeme za správné a důležité tyto reálné okolnosti ohledně vyplácení veřejných prostředků určených pro skutečné aktivní zemědělce řešit a ohrazujeme se proti emotivní a útočné reakci SZIF, ze které není patrná ani známka zájmu o hledání možné nápravy.

Pokud tedy není na příslušných místech vůle případ seriózně vyřešit, bude pravděpodobně muset tento konkrétní případ posoudit například správní soud. Naším článkem jsme chtěli především upozornit na situaci, kdy farmářka kritérium aktivního zemědělce výší svých příjmů skutečně splňovala, ale neměla včas k dispozici informaci, že tuto skutečnost nedoložila správnými účetními doklady. Tím spíše, že se jedná o vstupní kritérium přijatelnosti, žadatel prostě musí dostat jasnou zprávu o splnění tohoto kritéria mnohem dříve a s možností nápravy než na konci roku rovnou rozhodnutím o neposkytnutí přímé platby, se kterou logicky ve svém finančním rozpočtu počítá. Pokud je žadatelů, kteří dokládají, že jsou aktivními zemědělci, kolem tří set, jak uvádí SZIF, nemůže být včasná kontrola přijatelnosti pro tak velkou a profesionální platební agenturu nepřekonatelnou administrativní komplikací a současně to pro ni musí být dostatečný důvod, aby se věcí důkladně zabývala.

Podmínku, zda žadatel spadá do kategorie aktivního zemědělce, lze skutečně ověřit měsíc dopředu. A přesně to také farmářka Petra Medunová udělala. A protože svými příjmy podmínku splňovala, systém jí umožnil žádost podat. Problém spočívá skutečně ve formě doložení příjmů jako takové. Správnost příloh poskytovatel přímých plateb posoudil až v rozhodnutí o neposkytnutí přímých plateb koncem roku. Vzhledem k tomu, že po uplynutí lhůty už není možné přílohy měnit, nedává de facto smysl ani odvolání. Takový přístup k žadateli ale považuje ASZ ČR za nepřijatelný, neboť neumožňuje žádnou nápravu a jde pouze o umytí úředních rukou v procesu, jehož výsledkem je praktické bezpráví.

Připomínáme, že konkrétní podmínky pro splnění kritéria aktivního zemědělce a tudíž pro čerpání přímých plateb a podpor do oblastí ANC, si určuje každý stát zcela samostatně v rámci evropských mantinelů, jejichž cílem je tyto platby určené na podporu životaschopnosti farem a péči o životní prostředí poskytnout všem skutečně aktivním zemědělcům. Jsme tedy přesvědčeni, že přímé platby v zemědělství by měli získávat především ti žadatelé, pro které je zemědělství hlavním nebo dokonce jediným zdrojem příjmu. Chceme, aby se naši sedláci mohli spolehnout na transparentní systém při čerpání dotací. Odpovědná místa jako ministerstvo zemědělství nebo platební agentura musí hledat způsob, jak pomoci žadatelům, kteří svojí činností objektivně naplňují smysl přímých plateb, ale například pouze administrativním momentem v žádosti mohou o tuto významnou podporu v celé její výši přijít. O tom byl náš původní a je i tento navazující článek. Bohužel, ve své reakci SZIF neuvádí, jak bude do budoucna podobným případům předcházet, ale místo toho hledá příčiny nešťastného případu farmářky Medunové v evropských pravidlech, zákonných omezeních, a dokonce v tom, že jsme jako Asociace prosadili možnost dokládání aktivního zemědělce prostřednictvím výše příjmů a nikoliv pouze pomocí placených auditorů. Ano, to je pravda a jak se ukázalo, bylo to potřeba, protože by několik stovek reálných a aktivních farmářů bylo z možnosti podání žádosti zcela vyloučeno jen proto, že se nevešli do jiných škatulek definice aktivního zemědělce. Rozhodně jsme ale neprosazovali, aby žadatel musel fyzicky předkládat nebo někam zasílat hromady účtenek a naopak jsme upozorňovali na to, že je třeba najít způsob, jak se takovému papírování vyhnout. Farmářka Medunová proto v elektronickém systému vyplnila SZIFem nabízenou přílohu, ve které uvedla soupis jejích účetních dokladů, které lze kdykoli zkontrolovat a současně doložila také tomu odpovídající daňové přiznání k DPH, které potvrzuje její zemědělský příjem ve snížené sazbě DPH.

Naši členové, kteří případ sledují, se také podivují nad tím, že reakce platební agentury, ze které vyplývá, jak je vše SZIFu jasné, dokázala přijít hned druhý den po zveřejnění našeho článku, ale předtím SZIF nedokázal najít ani za půl roku čas na to, aby informoval žadatelku, že se mu něco na její žádosti nelíbí a vyzval jí k nápravě. Byť může jít z jiného pohledu o detail, máme za to, že je potřeba najít řešení pro podobné případy. ASZ ČR v tomto smyslu proto plní očekávanou roli obhajoby zájmů zemědělců a tento případ, respektive jeho medializace, je rozhodně v zájmu všech zemědělců, kteří mají právo vědět, jak se jejich oprávněné žádosti vyřizují.

Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR