Otázky byly následující:
1. Od kdy hodláte zavést reformu?
2. Jaký postup zvolíte pro ornou půdu? Plné odpojené od produkce, nebo jen částečné?
3. Použijete odpojení u osiv?
4. Jakou možnost zvolíte pro skot?
5. Jakou možnost zvolíte pro ovce?
6. Zvažujete regionalizaci?
7. Zvažujete použití Národní obálky ve výši 10%?
Odpovědi byly celkem překvapující. Až na výjimky, všechny státy zvažovaly plné odpojení od produkce pro plodiny na orné půdě, pouze Francie spekulovala jenom sčástečným odpojením.
Všechny státy zvažují zavedení reformy od 1.1.2005, i když jim přijaté zásady dovolují aplikovat reformu až od roku 2007.Tento termín zvažuje pouze Španělsko.
Některé státy se snaží zkrátit přechodné období.
NA třetí otázku zástupci jednotlivých států nebyli schopni dát uspokojivou odpověď.
Voblasti chovu skotu a ovcí, tj. použití různých typů prémií, některé státy zvažují, že nepřistoupí kodpojení, ale Irsko sodpojenou platbou souhlasí. Velké státy zvažují regionalizaci, kdy zejména ve Velké Británii je jasné, že zde budou čtyři regiony, Anglie, Skotsko, Wales a Severní Irsko.Velká Anglie na rozdíl od všech ostatních států zvažuje kompletní odpojení plateb ve všech komoditách a zvažuje platbu na plochu.
Překvapivě, některé země nebudou využívat národní obálku ve výši 10%.
Vyskytl se velmi charakteristický komentář „Vládám by se to líbilo, ale pro farmáře to je neprůhledné a vede to kmlžení“.
Celkově se zdá, že i když původně jednotlivé státy oddalovaly pod tlakem zemědělců přijetí reformy, vsoučasnosti zaujaly stanovisko, „když už jsme to schválili, ať to máme co nejrychleji za sebou“.
To povede i ktlaku na Nové země a tak je možné, že několik systémů se bude prolínat jenom po krátkou dobu, zřejmě do vyrovnání plateb. Vyrovnání plateb však po přijaté reformě nastane dříve, než-li vroce 2013, pravděpodobně vroce 2008-2009.
Toto „přechodné“období přinese určitě mnoho vsoučasnosti neznámých dopadů nejen na farmáře, ale i na obchod a obchodní vztahy.Proto nelze ani vblízké budoucnosti počítat spříliš velkou stabilitou zemědělského trhu.
Michal Pospíšil, zahraniční tajemník (Brusel)
Zdroj: ASZ ČR
