Zajímavé jsou ale další souvislosti – opozice totiž, zatím neúspěšně, navrhovala také předkupní právo státu a uživatelů půdy, což je legislativní evergreen, stejně jako také zatím nepřijatá povinnost vlastníků půdy informovat její uživatele o záměru prodeje nebo jiného převodu, kromě převodů na osobu blízkou. Což ovšem v praxi znamená, že při změně vládní garnitury se při příští novelizaci uvedeného zákona do něj takové návrhy dostanou, čímž by se do značné míry zakonzervovala stávající, ne vždy vyhovující struktura nájemců a vlastníků zemědělské půdy v ČR. Pokud se pak týká zlepšení podmínek pro nabývání půdy potenciálně novými zemědělci, pak je třeba zdůraznit, že je to nejen pro tuzemské zemědělství zásadní výzva k nutné generační výměně. Lidí pracujících v zemědělství velmi rychle ubývá, podle dat Českého statistického úřadu z tohoto týdne ubyla za posledních 20 let v zemědělství třetina zaměstnanců, ještě vyšší úbytek pracovních míst nicméně nastal v těžebním průmyslu. Pravděpodobně nejvyšší potenciál ohledně nové generace do zemědělství přitom představují rodinné farmy – ty ale zmiňovaná novela zákona o SPÚ neřeší, podle Ministerstva zemědělství (MZe) by se tak mělo stát prostřednictvím jiného zákona.
Jsme-li u statistik, není na škodu zmínit výsledky aktuálního průzkumu řetězce PENNY, podle nichž považují domácí původ potravin za rozhodující faktor při nakupování tři pětiny Čechů. Z průzkumu také vyplynulo, že zatímco v generaci 18 až 26 let je český obsah nákupního košíku zásadní pro 47 procent dotazovaných, u zákazníků v předdůchodovém věku jejich podíl stoupá na 70 procent. Celkem 63 procent respondentů uvedlo, že dávají přednost domácím výrobcům kvůli větší důvěře v jejich produkty, pro 60 procent spotřebitelů je hlavní motivací touha podpořit české zemědělce a výrobce, protože tak zároveň podporují i tuzemskou ekonomiku. Zejména pro ženy hraje roli i to, že nákup od lokálního výrobce považují za ekologičtější – výrobce je zákazníkovi blíže, a potraviny tak není třeba přepravovat na dlouhé vzdálenosti. Uvedená data jsou mimo jiné potvrzením o účelnosti podpor pro lokální producenty potravin, a bylo by proto žádoucí, aby se tomu také více než dosud přizpůsobily podmínky dotačních programů a bodových kritérií s nimi spojených. K navrhovaným podmínkách proto také zpracovala Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) celou řadu připomínek, které má k dispozici MZe. Mezi nimi je například požadavek zcela vypustit podporu směřovanou na velké zpracovatelské podniky, ale také třeba bodové zvýhodnění podniků exportujících do zahraničí, což je svým způsobem také zvýhodnění pro velké subjekty a navíc princip, který je podle ASZ ČR v rozporu s často deklarovanou potřebou podpory soběstačnosti ČR ve výrobě potravin.
Nejen pro zemědělce v ČR je nepochybně důležité sledovat dění ve Společné zemědělské politice EU (SZP). I proto pořádá za účasti předsedkyně zemědělského výboru Evropského parlamentu Veroniky Vrecionové Kancelář Evropského parlamentu v ČR (Národní 10, Praha 1) v pátek 13. června diskusní stůl na téma SZP, a to v době od 14.00 do 16.00 hodin. Na akci je ale nutná registrace.
Státní veterinární správa (SVS) dle očekávání zrušila tento týden zbývající mimořádná veterinární opatření kvůli výskytu slintavky a kulhavky. Podle SVS se Nákazová situace vyvíjí příznivě, nový případ nákazy nebyl v okolních zemích potvrzen od poloviny dubna. Proto již nebude nutné vést záznamy o vjezdu vozidel a vstupu osob do hospodářství či vyžadovat potvrzení o provedení dezinfekce vozidla.
Nakonec ještě trochu vědy - tým Lukáše Trakala z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) byl vybrán pro prestižní mezinárodní OECD program, jehož cílem je ověřit, jak mohou mikroplasty v půdě ovlivnit kvalitu plodin, zdraví půdních organismů i celkový stav ekosystémů. Konkrétně jde o schopnosti biocharu poutat různé typy znečišťujících látek, a tedy využití této látky jako ekologického filtru. Výsledky programu by tak měli sledovat a v praxi uplatňovat při svém hospodaření i naši zemědělci.
Petr Havel
