Nový legislativní balíček zveřejněný 14. května navazuje na širší snahu Evropské komise o snižování administrativní zátěže v různých sektorech. Po opatřeních pro průmysl přichází nyní řada na zemědělství.
Změny mají podle Komise zemědělcům i národním úřadům každoročně ušetřit stovky milionů eur. Konkrétně jde o snížení počtu kontrol, vyšší paušální platby pro malé farmy nebo využití digitálních nástrojů pro zjednodušení podávání údajů. Balíček má také umožnit rychlejší pomoc při klimatických pohromách a nákazách zvířat.
Součástí návrhu je i oslabení přímé vazby mezi zemědělskými dotacemi a klimatickou legislativou EU. Komise navrhuje zrušit povinnost členských států přizpůsobovat své strategické plány SZP nově přijatým předpisům Zelené dohody. To znamená, že například zákon o obnově přírody nebo připravovaný zákon o sledování půdy zůstanou až do konce období 2027 mimo rámec SZP. Upozornuje na to analýza think tanku Europe Jacques Delors.
Jednodušší environmentální pravidla
Změny se týkají i pravidel podmíněnosti – tedy základních požadavků, které musí zemědělci dodržovat, aby měli nárok na dotace z EU. Tato pravidla známá pod zkratkou GAEC (Good Agricultural and Environmental Conditions, v češtině Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu – DZES) určují například, jak mají farmáři chránit půdu, vodu nebo pečovat o krajinu. Komise nyní navrhuje, aby byla jednodušší a lépe přizpůsobitelná praxi.
Například ekologickým zemědělcům by odpadla povinnost dokládat plnění některých požadavků, protože jejich způsob hospodaření tyto podmínky přirozeně naplňuje. Udržování pastvin bude méně přísné – pokles travních ploch až o 10 % nebude automaticky znamenat povinnost jejich obnovy. Pravidla pro ochranu vodních toků si budou moci státy přizpůsobit vlastní legislativě, aby pokryla i menší toky. Malí zemědělci navíc vypadnou z kontrol GAEC, což jim významně ulehčí administrativu.
Z pohledu pěstitelů zeleniny považuje Monika Nebeská ze ZD Všestary za důležité, že Komise uvažuje i o větší flexibilitě v oblasti střídání plodin. „Je třeba brát v úvahu specifika intenzivních zeleninářských systémů, které pracují s jinou dynamikou než klasické osevní postupy,“ uvedla. Podle ní dosavadní pravidla nebyla dostatečně přizpůsobena specializovaným plodinám.
Změnit se má také proces schvalování úprav národních strategických plánů. Zatímco dosud musely být všechny změny schváleny Evropskou komisí, nově se tento požadavek bude vztahovat jen na tzv. strategické změny – například ty, které zásadně ovlivňují rozpočet nebo ruší konkrétní opatření. Ostatní úpravy bude stačit pouze oznámit.
Kritici z řad neziskových organizací však varují, že tento přístup může vést ke ztrátě jednotného rámce a právní jistoty. Evropská environmentální kancelář se vymezuje i vůči plánovaným úpravám GAEC a oslabení vazby mezi klimatickou politikou a strategickými plány.
3 % rozpočtu na mimořádné situace
Návrh obsahuje také posílení krizových nástrojů. Členské státy budou moci použít až 3 % svého ročního rozpočtu SZP na mimořádnou pomoc farmám zasaženým extrémním počasím nebo nákazami. Vzniknou i dva nové typy krizových plateb. Komise zároveň chce, aby vyšší kompenzace směřovaly k zemědělcům, kteří si pojistí svou produkci.
„Velmi vítáme i možnost vyčlenit část rozpočtu na pomoc zemědělcům po extrémních klimatických událostech. To je konkrétní a potřebný nástroj, který může pomoci i našim členům, jejichž produkce je čím dál častěji ohrožována suchem, krupobitím nebo přívalovými dešti,“ uvedla Nebeská, která je také předsedkyní Zelinářské unie.
Další balíček přijde na podzim
Navržené změny vítá i česká vláda. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL, EPP) nicméně upozornil na to, že Komise v návrhu zmiňuje zřízení agentury pro správu dat k SZP. „Zjednodušení nesmí být jen na papíře. Pokud má být systém přehlednější, nesmí vznikat nové úřady a povinnosti. To by šlo přímo proti smyslu celé iniciativy,“ uvedl.
Asociace soukromého zemědělství ČR návrh Komise rovněž přivítala, současně ale požaduje pokračování změn. „Pokud se skutečně podaří uvést všechna navrhovaná opatření do praxe, bude to znamenat pro nezanedbatelnou část sedláků potřebné zjednodušení. Z návrhu Evropské komise je patrný cíl Evropské komise v podpoře nejmenších subjektů. Na to, abychom dokázali pomoci celému sektoru, je to ale pořád málo,“ uvedl předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek.
Komise chce, aby změny vstoupily v platnost v roce 2026, ještě je musí schválit europoslanci a členské státy. Jak informoval server Euractiv.com, europoslanci chtějí řešit změnu pravidel ve zrychleném režimu.
Na podzim plánuje Komise představit další balíček, tentokrát zaměřený i na související oblasti, jako jsou pravidla pro životní prostředí nebo bezpečnost potravin.
„Změny, které Komise navrhuje, jsou krokem k lepší rovnováze mezi udržitelností, rozvojem a reálnými podmínkami na polích. Nesmí ale zůstat osamocené – budeme dál usilovat o to, aby se i v budoucnu zemědělská politika EU opírala o zdravý rozum, odbornou diskusi a respekt k práci těch, kdo na evropské půdě skutečně hospodaří,“ uzavřela Monika Nebeská.
Autor: Aneta Zachová
Zdroj: Euractiv.cz
