Soud bude znovu rozhodovat o historicky prvním trestu za kolektivizaci

Sdílejte článek
Soud bude znovu rozhodovat o historicky prvním trestu za kolektivizaci

Bývalý předseda Národního výboru Ladislav Nakládal, který nedávno dostal podmíněný trest za svou účast na kolektivizaci, podává odvolání. Jeho advokát tvrdí, že případ je promlčen a vztahuje se na něj amnestie z roku 1960.

Soudci začnou znovu posuzovat, zda je možné někoho potrestat za účast na takzvané kolektivizaci, jež probíhala začátkem padesátých let.

Bývalý komunistický funkcionář Ladislav Nakládal se odvolal proti dvouleté podmínce, kterou dostal za podíl na vysídlení selské rodiny v obci Brníčko u Olomouce. Šlo o historicky první rozsudek svého druhu.

„Rozhodli jsme se podat odvolání protože se domníváme, že je věc promlčena a vztahuje se na ní amnestie prezidenta Novotného z roku 1960,“ sdělil HN Nakládalův advokát David Bukal. O sedmaosmdesátiletém Nakládalovi budou nyní rozhodovat krajští soudci v Olomouci.

Legionář překážel

Případ sahá do prosince roku 1951. Ladislav Nakládal, tehdy předseda Národního výboru v Brníčku, podepsal rozhodnutí o zabavení majetku bývalého legionáře Jiřího Nohavičky. Jeho statek byl největším v obci a komunisté si ho vytipovali jako sídlo nově vznikajícího JZD. Rodině nejdřív nařídili plnit vysoké dodávky zemědělských produktů a když to nezvládala, rozhodli o jejím vysídlení.

„Nařídili nám, že se musíme do několika hodin vystěhovat. Přidělili nám zdevastovaný dům, kde chyběla dokonce i podlaha,“ vzpomínala loni v HN Jarmila Nohavičková, snacha vysídleného sedláka. Rodina si podle ní mohla vzít jen několik kusů nábytku, zatímco cennosti si rozebrali místní funkcionáři. Jiří Nohavička následně skončil na půl roku ve vězení a po zbytek života na něj dohlížela StB

„Po Nohavičkových už bylo jasné, že si zde komunisté mohou dělat, co chtějí. Jen málo lidí se rodině odvážilo pomoct,“ říkal další pamětník z Brníčka Pavel Šindelář.

Soudci sami nevědí

Ladislav Nakládal není jediný, kdo byl obžalován za účast na kolektivizaci. Před soudce se loni dostal také případ Rudolfa Pavlíčka, který dříve vedl Národní výbor v Třticích na Rakovnicku a podle svědků se podílel na vyhánění několika místní zemědělců. V jeho případě však soudci rozhodli, že případ je promlčený.

Právě otázka promlčení a amnestie Antonína Novotného jsou překážky, které dosud bránily vynesení rozsudků. Soudci na ně nemají jednotný názor. Například i v případě Nakládala okresní soud nejdřív rozhodl, že půlstoletí stará amnestie platí. Argument zněl: stíhání probíhá podle trestního zákoníku z roku 1950 a na ten se vztahuje i amnestie, kterou vyhlásil prezident Novotný na patnácté výročí konce války.

Tuto argumentaci ovšem zpochybnil krajský soud a nařídil nové líčení, v něž pak Nakládal dostal dvouletou podmínku. Novotného amnestie totiž původně měla úplně jiný smysl. „Měla dostat na svobodu politické vězně, a ne chránit ty, kteří se podíleli na jejich pronásledování,“ tvrdí Pavel Bret, ředitel Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu.

Podobně rozdílně názory je možno v justici vidět i v otázce promlčení. Ilustrativním případem bylo stíhání pohraničníků, kteří v roce 1978 nechali rozstřílet autobus unesený bratranci Barešovými. Akce si tehdy vyžádala dva mrtvé. Nižší soudy případ uzavřely jako promlčený. Pak ale do toho vstoupil Nejvyšší soud, který rozhodl, že takovéto případy nemohou být promlčené nikdy.

Zdroj: iHNed.cz

Přečteno: 15x