Rastislav Bušo z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Piešťanech se v úterý zúčastnil výstavy Naše pole v Nabočanech na Chrudimsku. Potvrdil, že na výzkumném poli u Piešťan slovenští odborníci pěstují pšenici, kukuřici, ječmen a sóju. Půdu obdělávají čtyřmi způsoby. Klasicky ji orají, používají disky a radličky, které mají menší záběr. Poslední variantou je setí plodin bez orby. „Zkoumáme 25 let různé způsoby obdělávání půd. Je to hamletovská otázka, orat, či neorat. Ekonomické výsledky dokazují, že technologie bez orby jsou porovnatelné s technologiemi v podobě konvenční orby,“ řekl Bušo.

Nezoraná půda, kterou stroje nekypří už čtvrt století, má podle výzkumníka lepší fyzikální a biologické vlastnosti. Je v ní víc mikroorganismů a žížal, které půdu kypří. „Pórovitost a objemová hmotnost je příznivější pro plodiny, které na ní pěstujeme,“ uvedl Bušo. Před zasetím je potřeba použít na zničení plevele herbicidy, což není moc ekologické. Konstatoval, že přípravky jsou také drahé, ale celkově to není tak nákladné, jako když na pole vyjíždějí traktory s pluhy.

Jednoznačnou odpověď, která ze čtyř metod je nejlepší, výzkumníci zatím nemají. Každá se hodí pro jinou plodinu a pro jiné podnebí. Pro bezorbové pěstování rostlin by se Bušo rozhodl spíš v nížinách, které jsou na to vhodnější.

Čím méně těžkých strojů na pole vjede, tím méně ho udusává. Těžké stroje ornou půdu na polích stlačují a zhutňují, není prokypřená a hůř se do ní vsakuje voda. Podle statistik je takto postižena až polovina zemědělské půdy. Odborníci hledají způsoby, jak to zlepšit. „Voda stéká po zhutněné půdě několinásobně rychleji než po nakypřené. Zhutnění je spojováno s provozem techniky a jejími přejezdy. Dá se to například zlepšit podhuštěním pneumatik. Předejde se působení tlaku na půdu. Pomůže organizování jízd po pozemku a podobně,“ řekl Milan Kroulík z České zemědělské univerzity v Praze.