Ceny zemědělských výrobců, které ukazují, za kolik své produkty prodávají farmáři ke zpracování na potraviny, v květnu vzrostly o 15,7 procenta. Podobně stouply už v dubnu a jednalo se o výrazné zrychlení růstového tempa, které tím pokračuje.
Farmářské ceny přitom rostou už od října a poslední dva měsíce poprvé od „velké inflace“ před dvěma lety dokonce dvouciferně. Momentální prudký růst zatím nemá vliv na ceny potravin, do regálů se pohyb obvykle přenese až s několikaměsíčním zpožděním. A určitě ne 1 : 1, protože zpracovatelé (mlékárny, výrobci uzenin či pečiva atd.) mají také jiné náklady, než jsou vstupní suroviny od zemědělců. Ty se sektorově liší. Vysoké jsou třeba u pekáren, kde tvoří 60 procent a více cen pečiva, nebo u mlékáren.
Ekonomové ale předpokládají, že se rostoucí ceny zemědělců do cen potravin promítnou. A je jasné, že období deflace potravin, které trvalo do října 2024, skončilo.
„Růst těchto cen zpravidla předznamenává vzestup cen potravin – jak zpracovaných, tak nezpracovaných – v obchodech,“ říká ekonom Lukáš Kovanda. Podobně to vidí další analytici.
O přelévání do cen potravin už ostatně mluví i jejich výrobci. Potravinářská komora ČR tvrdí, že se ocitla mezi mlýnskými kameny, kde na jedné straně navyšují ceny farmáři, na té druhé obchod tlačí na nízké ceny, a to i díky možnosti dovážet levněji ze zahraničí.
„Výrobci potravin byli zpočátku nějakou dobu schopni absorbovat zvýšené náklady, nicméně dlouhodobě je tato situace neudržitelná a musí dojít k navýšení jejich ceny. Nejde totiž jen o růst výkupních cen komodit. Současně se zvyšují i poplatky za obaly a odpady a výrazně rostou i mzdy v celém sektoru. Tato kumulace nákladů vytváří pro potravináře enormní tlak,“ vysvětlil mluvčí Marek Zemánek.
Kovanda přidává několik vysvětlení rostoucích cen u farmářů - zmiňuje slintavku s kulhavkou, které na začátku roku potrápily chovatele skotu na Slovensku a v Maďarsku. Ty podle něj vyšponovaly ceny skotu, který čeští farmáři prodávali o 27,1 procenta dráž.
Hovězí jako luxus
Šéf Zemědělského svazu Martin Pýcha varuje před závěry, že zemědělci zdražují potraviny. Ostré výměny, „kdo za to může“, se v případě zdražení jídla vedly v inflační postcovidové vlně mezi obchodníky, potravináři a zemědělci.
„Ceny neurčují čeští zemědělci, řídí se světovými, respektive evropskými burzami. Vždy je to o volném trhu, o nabídce a poptávce,“ říká Pýcha. Nárůst cen farmářů vysvětluje opožděným přenášením stále vysokých nákladů zemědělců do cen a nízkou srovnávací základnou v loňském roce. „Když se podíváte na ceny hovězího v Německu, jsou ještě vyšší než v České republice,“ tvrdí.
„Z hovězího masa se v našich prodejnách už teď stala luxusní položka s poklesem prodejů, cena vepřového šla taky nahoru, ale tam je na maloobchodním trhu docela konkurence, takže růst cen brzdí. Cena mléka je pro nás teď opravdu příznivá,“ popisuje současnou situaci jednatel ZD Sloupnice Jaroslav Vaňous.
Vejce: chřipka a přestavby chovů
Kvůli ptačí chřipce a nutnosti vybíjet chovy v Evropě už delší dobu zdražují vejce. Ta meziročně podražila o 43,6 procenta. Z dat Ministerstva zemědělství navíc vyplývá, že čeští chovatelé exportovali loni nejvíce vajec za posledních deset let. Za hranicemi mohou hledat lepší šanci na zpeněžení své produkce. Dalším faktorem podle chovatelů je nutnost investovat do přestaveb chovů z klecových na podestýlkové, jak ukládá česká legislativa od roku 2027.
„Českým chovatelům pomohla nákazová situace v Polsku k navýšení cen,“ uvádí Gabriela Dlouhá, předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie. Ceny v Česku kopírují zejména polský trh, odkud pochází 70 procent exportů vajec do ČR. Navíc je podle ní nedostatek vajec kvůli přestavbě tuzemských chovů a ten vytrvá do roku 2027.
Na druhou stranu některé náklady se chovatelům snížily. Při pohledu na data Ministerstva zemědělství je zřejmé, že cena krmných směsí od roku 2022, kdy tuna stála přes 9000 korun, klesla pod 7000 korun v roce 2024.
Z dat Eurostatu je vidět, že se farmářská cena vajec koncem roku 2024 viditelně přibližovala cenám v Evropské unii.
Dražší ovoce, nižší úroda řepky
V rostlinné výrobě ceny vzrostly o 16,1 procenta. Ceny ovoce, které doprodávají čeští pěstitelé, jsou meziročně vyšší o 36 procent. Podle šéfa Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka je to však pouze teoretické číslo, protože ovocnáři nemají po loňských mrazech prakticky žádné zásoby. A na celkové spotřebě ovoce se tak doprodeje z dřívější doby podílí jen řádově několika málo procenty.
„Ovoce v řetězcích zdražuje, ale nesouhlasím s tím, že by za tím stáli čeští ovocnáři. V květnu farmáři dodávali na trh jen nižší jednotky procent ovoce, je to bezvýznamné množství,“ uvedl Ludvík. Třeba u jablek se 95 procent dováželo, tvrdí.
Nová úroda teprve začíná u jahod a částečně u třešní. Jenomže pěstitelé podle Ludvíka jsou méně ochotní prodávat je do řetězců a snaží se úrodu uplatnit například formou samosběrů. „Nemyslím ale, že budou pěstitelé zvyšovat ceny z letošní sklizně,“ dodal.
Ve statistikách je také vidět prudký nárůst cen olejnin o 24,6 procenta. Nicméně obchodní ředitelka českého výrobce olejů Fabio Produkt Jana Jenčková v praxi vidí opačný trend.
„Meziroční růst jsme zaznamenali spíše v minulé sezoně, kdy došlo k nedostatku olejnin v důsledku nižší sklizně v EU a omezenějšího dovozu z Ukrajiny oproti předchozím letům. Ceny olejů proto během roku postupně rostly,“ říká a dodává, že aktuálně je naopak nižší poptávka po olejích i metylesteru a zároveň se očekává vyšší sklizeň. „Neočekává se tedy, že by ceny olejů měly růst – samozřejmě za předpokladu, že nenastanou nepředvídatelné situace na světových trzích,“ uvedla pro SZ Byznys.
Nadprůměrně o 19,5 procenta zdražovalo i mléko. Nárůst cen trvá už delší dobu a podle Českomoravského svazu mlékárenského má několik příčin. Vedle nemoci modrého jazyka je to klesající tučnost spojená se zaměřením na dojivost namísto tučnosti a rostoucí poptávka po kvalitnějších (tučnějších) výrobcích.
O osm procent zdražila čerstvá zelenina, o 7,5 procenta drůbež. Ceny prasat klesly o devět procent a ceny brambor o 6,5 procenta.
Autor: Filip Horáček
Zdroj: Seznam Zprávy
