Úspěchy a neúspěchy vládnoucí koalice v tomto volebním období ve vztahu k zájmům soukromě hospodařících zemědělců byly hlavním tématem úvodní diskuse delegátů Valné hromady ASZ ČR v Pelhřimově. Předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek ve své zprávě o činnosti ocenil přijetí některých zákonů i konkrétních opatření, které se přímo týkají činnosti členů ASZ ČR, a za jejich prosazení přítomným zástupcům politických stran poděkoval. Ocenil například schválení lesního zákona, práci na antibyrokratickém balíčku, posun v oblasti tématu krajinných prvků a protierozních opatření, zvládnutí hrozby zavlečení slintavky a kulhavky nebo podporu pachtu státní půdy pro mladé a začínající zemědělce. Připomněl ale také témata, která se vládní koalici nepodařilo prosadit, jako je novela mysliveckého zákona nebo zastropování zemědělských plateb a související sledování propojenosti zemědělských podniků. Jaroslav Šebek apeloval ve zprávě o činnosti ASZ ČR za uplynulé období na to, aby vládní koalice dokončila proces uzákonění statutu rodinných zemědělských hospodářství v novele zákona o zemědělství. Klíčovým tématem pro budoucnost rodinných farem je podpora mladých lidí, kteří získávají na rodinných farmách zkušenosti.

Ministr zemědělství Marek Výborný i další představitelé vládních stran, včetně místopředsedy Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny PČR Petra Bendla nebo zástupce zemědělského programu ve STAN, místopředsedy tohoto hnutí Pavla Čížka, vyslechli silnou kritiku delegátů Valné hromady ASZ ČR za to, že splnili pouze malou část slibů z programového prohlášení vlády. Koalice měla přitom v poslanecké sněmovně pohodlnou většinu 108 hlasů. Tyto neúspěchy v čele s neprosazením zastropování přímých zemědělských plateb a sledování propojenosti podniků mohou významně negativně ovlivnit budoucí strukturu tuzemského zemědělství. Výhradní podpora produkčních podniků a koncentrace zemědělské výroby do velkých zemědělských holdingů s neprůhlednou vlastnickou strukturou může vést podle názoru sedláků z ASZ ČR až k ohrožení potravinové bezpečnosti státu.

Účastníky Valné hromady ASZ ČR pozdravila na dálku také předsedkyně zemědělského výboru Evropského parlamentu Veronika Vrecionová, která zdůraznila provázanost podpory malých zemědělců s ochranou půdy a zmínila závazek prosazení zastropování přímých zemědělských plateb a sledování majetkové propojenosti podniků s tím, že podniká potřebné kroky na evropské úrovni. Zkušenosti s vývojem zemědělství na Slovensku, kde získaly velké zemědělské společnosti dominantní vliv, představil delegátům bývalý poslanec a předseda Zemědělského výboru Slovenské národní rady Jaroslav Karahuta. Snížení diverzifikace v zemědělství a zaměření na čtyři hlavní plodiny vedlo podle Jaroslava Karahuty ke zvýšení záporného obchodního salda a snížení potravinové soběstačnosti Slovenska. Čestným hostem Valné hromady ASZ ČR byl také Richard Štengl z Komory soukromých lesů náležící do Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR. Ve svém příspěvku zdůraznil takřka totožné problémy vlastníků zemědělské půdy a lesů, které spojuje podobný přístup k péči o majetek předávaný dalším generacím.

Valná hromada ASZ ČR schválila vstup nového významného člena, kterým je Český svaz chovatelů masného skotu (ČSCHMS). Jeho předseda Milan Novotný uvedl, že vidí smysl ve členství v ASZ ČR nejen díky konkrétním společným zájmům, ale také díky obdobnému celkovému přístupu ke krajině. Český venkov se podle Milana Novotného dostává pod tlak velkých agrospolečností a krajina je v ohrožení. Ke vstupu Českého svaz chovatelů masného skotu do ASZ ČR je proto nyní ta nejvhodnější doba. „Hlas těch, kdo v krajině skutečně hospodaří, je v současné době umlčován. Náš vstup do ASZ ČR vyjadřuje solidaritu se zemědělci, kteří nejsou největší, ale tvoří český venkov. Nabízíme sdílení zkušeností a jsme připraveni pomáhat s různými tématy, která spojují naši členskou základnu. Nespojujeme jen organizace, ale také příběhy konkrétních sedláků, farmářů a jejich rodin. Samostatně můžeme přežít, ale společně máme šanci uspět,“ říká předseda ČSCHMS Milan Novotný.

Hlavním bodem programu Valné hromady byly volby členů Předsednictva ASZ ČR. Staronovým předsedou Asociace se stal Jaroslav Šebek, pro kterého hlasovalo 95 % přítomných členů Rady. Ve své kandidátské řeči nad rámec zprávy o činnosti ASZ ČR zdůraznil kontinuitu v základním směřování Asociace od samotného založení, ale také určitou proměnu a navýšení členské základny a nutnou změnu přístupu k některým tématům. Zmínil také aktuální problémy, kterým se bude přednostně věnovat. Zaměří se na zkoumání příbuzenské propojenosti příslušníků rodinných farem při vyplácení podpory ze strany zemědělské platební agentury SZIF nebo na obranu vlastníků půdy před zavedením předkupního práva na půdu pro velké podniky hospodařící na pronajatých zemědělských pozemcích. Dlouhodobým cílem ASZ ČR v této oblasti je, aby mladí farmáři nepřišli o možnost dostat se k zemědělské půdě.

Obdobně silný mandát jako předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek získali i oba místopředsedové Jan Staněk a Jan Štefl. O zbývajících 12 míst v předsednictvu se ucházelo nakonec 16 nominovaných členů Rady ASZ ČR. Pět míst obsadili nově zvolení zástupci soukromě hospodařících zemědělců z různých regionů. Předsednictvo ASZ ČR bude nově zasedat v tomto složení: Josef Stehlík, Jan Basař, Eliška Kravcová, Radim Kotrba, Jan Král, Milan Daďourek, Vladimír Tláskal, Roman Koutek, Martin Lička, Jiří Marek, Radek Hora a Jiří Křížek.

Nově zvolení členové Předsednictva ASZ ČR

Mgr. Milan Daďourek

V Radě ASZ ČR zastupuje Svaz chovatelů ovcí a koz, z.s., v jehož rámci vede Klub chovatelů ovcí plemene romney. Rodina Milana Daďourka vlastnila statek na Novojičínsku, ale jeho obnovení a rozdělení mezi potomky rodu už po pádu komunismu nebylo možné. Milan Daďourek založil hospodářství v Počítkách u Žďáru nad Sázavou, které časem převedl na svoji dceru. Jednání Předsednictva ASZ ČR se dosud účastnil jako pravidelný host zastupující zemědělský program strany Pirátů. Díky tomu si uvědomuje množství práce, které jej v této pozici čeká. Významně participoval na zpracování návrhu rodinných zemědělských hospodářství i některých zjednodušení, které prošly letos v některých zákonech a to z pozice politického náměstka ministra zemědělství.

Ing. Martin Lička

Předseda ASZ Nový Jičín hospodaří na 750 ha plochy konvenčním způsobem, ale zkouší také metodu regenerativního zemědělství. Zabývá se i chovem drůbeže, konkrétně nosnic a krůt. Díky působení ve specifickém a členitém regionu s horami, chráněnou krajinnou oblastí i nížinou na severovýchodě republiky, kam proudí informace z Prahy možná pomaleji, má Martin Lička trochu jiný pohled na některá témata. Působením v Předsednictvu ASZ ČR chce bývalý člen Revizní komise ASZ ČR zajistit efektivní přenos informací do svého regionu a zároveň zohlednit jeho specifické potřeby při hledání řešení celostátních problémů.

Jiří Marek

Předseda ASZ Znojmo hospodaří na Farmě Markových v Únanově u Znojma. Specializuje se na pěstování rozmanitých plodin, provozuje udržitelné zemědělství na plochách o rozsahu 450 ha. Farma dbá na šetrné zacházení s půdou a přírodními zdroji, aby zajistila zdravou a úrodnou půdu pro budoucí generace. Za svoji činnost obdržela prestižní titul Farma roku 2024. Jiří Marek hledá cesty, jak dostat k zákazníkům své produkty a chce propojovat spotřebitele s farmáři. Jako výrobce zemědělských produktů dbá na jejich přidanou hodnotu, aby nabídl veřejnosti nový pohled na činnost farmářů. V Předsednictvu uplatní také své zkušenosti z regionu, kde vedle sebe působí skupina menších zemědělců a velké agroholdingy.

Radek Hora

Předseda ASZ Plzeňsko působí v Chouzovech na jižním Plzeňsku, kde jeho rodina žila a hospodařila po 6 generací s přestávkou způsobenou obdobím kolektivizace. Na 106 ha půdy provozuje Radek Hora regenerativní zemědělství, do svých aktivit zapojil také svého syna. Snaží se o to, aby selský rozum získal ve společnosti znovu respekt jako vyjádření dlouhodobě udržitelného způsobu hospodaření v krajině. V rámci působení v Předsednictvu ASZ ČR se chce Radek Hora kromě zastupování zájmů svého regionu zabývat tématem ochrany zemědělsky využívané krajiny a omezení byrokracie pro soukromě hospodařící zemědělce.

Jiří Křížek

Předseda ASZ Louny hospodaří od roku 1990 v Černochově poblíž Peruce. Začínal se třemi hektary, zabýval se chovem prasat, ale v současnosti provozuje rostlinnou výrobu a hospodaří na 154 ha orné půdy. Klade důraz na pestrost pěstovaných plodin. Nejen v návaznosti na své zkušenosti se systémem AMS se chce při práci v Předsednictvu ASZ ČR zaměřit zejména na odstraňování byrokracie, ačkoli tvrdí, že sedláci toho vydrží opravdu hodně. Jiří Křížek působí v ASZ ČR od samého začátku a klade důraz na přátelskou atmosféru mezi členy asociace.

Ing. Vladimír Mikeš, mediální oddělení ASZ ČR