Zvláště za situace, kdy zástupci Agrární komory ČR a v ní sdružených subjektů prezentovali v minulých dnech materiál s názvem „Společná iniciativa pro konkurenceschopné zemědělství, kvalitní a bezpečné potraviny pro občany této země po volbách 2025“, který selskému stavu rozhodně nefandí, a navíc operuje s takovými prioritami, jako je „vázat 30 procent přímých plateb na produkci“. Dlužno ovšem konstatovat, že uvedený materiál celkem správně popisuje problémy našeho zemědělství, podstatné však je, jak mají být podle dokumentu v praxi řešeny, a i proto by bylo vhodné okomentovat jej podrobněji. V tuto chvíli je nicméně možné alespoň konstatovat, že základními požadavky materiálu je podpora produkčního zemědělství, více dotací a regulace zahraniční konkurence či maloobchodních sítí. Nejde nicméně o „černobílé požadavky“, některé z návrhů by skutečně v zájmu podnikajících zemědělců mohly být.
V zájmu všech bez rozdílu velikosti a politické orientace by ovšem měl být přenos poznatků vědy a výzkumu do zemědělské praxe. Těch skutečně přínosných přitom přibývá, jedním z nich je další z produktů genových úprav. Jde o výsledky studie vědců z Univerzity v Illionois prokazující, že geneticky upravené půdní bakterie mohou během raného růstu kukuřice dodat až 15 kilogramů dusíku ze vzduchu, a tím snížit potřebu a závislost na syntetických hnojivech. Bakterie se po aplikaci při výsadbě usazují na kořenech rostlin a dodávají dusík přímo tam, kde je nejvíce potřeba. Aplikace probíhala během tří po sobě jdoucích sezón a následná analýza prokázala, že kukuřice na ošetřených plochách skutečně získávala dusík z atmosféry – nejen ze zásob půdy nebo hnojiv.
Další novou technologii nabízí tuzemská společnost AgroScan, která prostřednictvím dronů aplikuje na pole pachové odpuzovače, které fungují jako neinvazivní bariéra proti vysoké a černé zvěři. Pokud panují dobré povětrnostní podmínky, zvládne dron ošetřit až 30 hektarů pole za hodinu. Dávkování i trajektorie letu jsou řízeny přesnou aplikační mapou zohledňující specifika pozemku, což podle AGRoScan zajišťuje optimalizaci množství použitého materiálu a činí službu rentabilní i pro drobnější zemědělce.
Nejen z hlediska čistoty vody je pak žádoucí zvažovat v budoucnosti praktické využití zařízení na čištění kapalin pomocí nízkoteplotního plazmatu s názvem CaviPlasma vyvinuté tuzemskou Masarykovou univerzitou. Zařízení je využitelné k dekontaminaci vod, a to jak odpadních vod, tak pro dezinfekci pitné a užitkové vody. CaviPlasma již byla úspěšně testována na odstraňování zbytků léčiv (analgetika, antibiotika, antiepileptika), estrogenů (4 typy), bakterií (S. aureus, E. coli, Flavobacterium), sinic a řas, ve srovnání s jinými plazmovými technologiemi se CaviPlasma vyznačuje vysokým průtokem vyčištěné vody (až 15 kubíků za hodinu). Zařízení lze tedy využít při odstraňování mikropolutantů z odpadních vod, odstranění patogenních mikroorganismů (bakterie, sinice, viry), odstranění řas (chladicí věže a potrubí), v zemědělství (proti houbovým, bakteriálním a virovým chorobám rostlin), zlepšení klíčivosti semen či eliminaci bakterií v chovech ryb.
Petr Havel
