Na stejném setkání pak informovalo Ministerstvo životního prostředí (MŽP) o dotační podpoře realizace přírodě blízkých protipovodňových opatření v celkovém objemu tří miliard korun. Dotace mají směřovat na výstavbu poldrů, retenčních nádrží nebo renaturaci a revitalizaci toků s možností rozlivu zvýšených průtoků z koryta do přilehlé nivy, dotační výzva má být vyhlášena v řádu týdnů. MŽP také připravilo novelu vodního zákona, která by usnadnila výstavbu protipovodňových opatření, přinesla odstranění byrokracie a umožnila vydat vyhlášku k záplavovým územím. Dodat lze jen, že stávající opozice nepodpořila přijetí poměrně potřebné novely v režimu zrychleného schvalování.
Předchozí víkend proběhla v Lednicko-valtickém areálu slavnostní akce ke vzniku oblasti Soutok, oficiálně bude chráněná krajinná oblast Soutok existovat od 1. července 2025. Jde o oblast soutoku Moravy a Dyje, která se tak stane 27. chráněnou krajinnou oblastí s rozlohou 125 kilometrů čtverečních. V lokalitě se nachází největší komplex lužních lesů ve střední Evropě s mokřady chráněnými Ramsarskou úmluvou, území obývá na 900 druhů cévnatých rostlin a stovky druhů vzácných živočichů, například čolek dunajský nebo orel královský.
S vodou souvisí i nejnovější aktivita Plzeňského Prazdroje v rámci širšího projektu „Chytrej výčep“. Prazdroj totiž vyvinul a zatím v první restauraci tento týden instaloval vanu na chlazení pivních sklenic, která se díky nově instalované elektronice umí sama napustit či vypustit, kontroluje teplotu a průtok vody a tím dokáže snižovat spotřebu vody ve výčepu o více než polovinu, v průměru o 58 procent. V rámci projektu „Chytrej výčep“ představil přitom Prazdroj již loni inovovaný chladič piva, který pro změnu přináší více než 30 procent úspory nákladů na elektřinu. Obě nové technologie hodlá Prazdroj zavádět v restauracích, kde se točí pivo z jejich pivovarů a tam, kde o to budou majitelé a výčepní příslušných hospod stát, v letošním roce by mělo jít řádově o jednotky provozů. Ještě letos také hodlá Prazdroj prezentovat další projekt zaměřený na podporu venkovských restaurací.
Jedním ze systémových, ale „neviditelných“ problémů našeho zemědělství je, jak připomíná nejnovější vydání videopořadu Selský rozum, aktuální podoba nájemních a zejména pachtovních smluv, která fakticky konzervuje strukturu zemědělských subjektů v ČR. Značný počet pachtovních smluv se totiž uzavírá na dobu deseti let s další desetiletou výpovědní lhůtou, bez inflačních doložek a s předkupním právem. Tento stav je přitom důsledkem regionálních monopolů velkých zemědělských podniků, které k popsaným podmínkám tlačí zejména malé a starší vlastníky zemědělské půdy. Jsou to ale právě velké zemědělské podniky, které opakovaně kritizují zneužívání tržní síly v podání nadnárodních maloobchodních sítí, jenže na regionální úrovni svou tržní sílu uvedeným způsobem zneužívají také. Podstatné je, že za těchto podmínek není téměř v praxi možná jakákoli restrukturalizace tuzemského zemědělství a fakticky ani vstup nových zemědělských podnikatelů do oboru. Možné řešení je tak námětem pro Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), a pokud se Asociace soukromého zemědělství ČR hodná zasazovat o obhajobu práv vlastníků půdy, měla by uvažovat o podnětu k příslušnému šetření. V ČR se totiž obvykle mluví o monopolech na úrovni celé země, bohužel regionálními monopoly se nikdo nezabývá. Pozemky ale nelze přesunout do jiných lokalit, takže regionální monopoly jsou v tomto smyslu vlastně monopoly celostátními, s často fatálnějšími důsledky, než je na první pohled zřejmé.
Petr Havel
