Kumar je podle Výborného respektovaný virolog rostlin, který působil na Akademii věd ČR či na vědecké instituci ve Francii a má zkušenosti i s vedením výzkumných týmů. „Je to pro mě velká čest i výzva,“ řekl ke svému zvolení Kumar. Vytvoření nového centra vnímá jako příležitost vybudovat mezioborové instituce a rozvíjet jeho činnosti.

Zvolení nového ředitele zhruba po půl roce fungování nového ústavu bylo podle Výborného předem domluvené. Madaras se měl postarat o efektivní sloučení, což se podle ministra podařilo. „Ukazuje se už během toho prvního půl roku velká míra efektivity tohoto kroku a tohoto opatření. To, že jsme o něm rozhodli, tak byl správný krok, například v rámci podávání výzkumních projektů ta větší možnost synergie jednoznačně je,“ řekl Výborný.

Sloučení Výzkumného ústavu potravinářského Praha a Výzkumného ústavu zemědělské techniky do Výzkumného ústavu rostlinné výroby mělo přinést nejen zvýšení efektivity vědy a výzkumu, snazší zapojování do mezinárodních projektů a získávání evropských dotačních podpor, ale i úsporu pro státní rozpočet, a to až ve výši milionů korun ročně.

Ohledně integrace ústavů a ekonomické i finanční efektivitě nového ústavu nechal ministr vypracovat audit, dokončen by měl být do konce letošního roku. „Na základě vyhodnocení tohoto auditu počítáme s tím, že v prvním čtvrtletí roku 2026 budeme uvažovat o tom, jak s národním centrem dál, kde a co je potřebuje posílit, více projit, kam by celé národní centrum mělo směřovat,“ dodal Výborný.

Mezi hlavní cíle Národního centra patří připravit zemědělství na výzvy vyvolané změnami životního prostředí či technologickým vývojem a pomáhat českým farmářům a potravinářům v posílení konkurenceschopnosti. Vědecké týmy se zaměřují zejména na aplikovaný výzkum, jehož cílem je praktické využití v zemědělství a potravinářství.

Zdroj: ČTK