Romana Šonková: Velkochovy ve spirále klimatické zkázy – ničivé dopady nejen na zvířata a farmy

Sdílejte článek

Romana Šonková: Velkochovy ve spirále klimatické zkázy – ničivé dopady nejen na zvířata a farmy

Vlády napříč kontinenty jsou dnes vyzývány k rychlé nápravě nefunkčního potravinového systému. Nová zpráva mezinárodní organizace Compassion in World Farming (CIWF) totiž vůbec poprvé komplexně odhaluje, jak extrémní klimatické jevy – způsobené klimatickou krizí – devastují chovy hospodářských zvířat, ohrožují živobytí farmářů a narušují globální potravinovou bezpečnost. Zpráva s názvem Spirála klimatické zkázy: Dopad průmyslových velkochovů na zvířata, farmáře a potraviny vychází právě v době, kdy v Bonnu jednají zástupci vlád zemí z celého světa na klimatické konferenci. Výsledky jednání mohou rozhodnout, zda bude intenzivní živočišná výroba nadále podporována dotacemi, nebo zda se svět konečně vydá cestou udržitelné transformace.

Zpráva odhaluje, že v důsledku klimatických katastrof zahynulo jen za poslední roky 14,8 milionu hospodářských zvířat a bylo zasaženo 56,4 milionu lidí. Odhadované globální náklady činí 120 miliard dolarů ročně.

Zpráva přináší alarmující svědectví o rozsáhlém utrpení hospodářských zvířat, která jsou většinou uvězněna uvnitř budov bez možnosti úniku. Při záplavách se zvířata hromadně utopí, při vlnách veder se udusí. Zpráva zároveň zdůrazňuje, že právě průmyslové velkochovy významně přispívají k prohlubování klimatické krize.

Případová studie: Česká republika

V České republice dochází k nárůstu počtu a intenzity vln veder, zejména v posledním desetiletí. Počet teplých dnů se od roku 1960 zdvojnásobil. V létě 2015 vlivem extrémních veder uhynulo více než 70 000 kuřat. V roce 2018 zahynulo na přehřátí 30 000 kusů drůbeže. V roce 2019 se udusilo 1 800 prasat, když ve stáji vypadl proud, a ve stejném roce podlehlo tepelnému stresu 25 000 kuřat na pěti farmách. 

Další příklady z celého světa:

Itálie (2023): Záplavy v regionu Emilia-Romagna způsobily masivní úhyn prasat a dalších zvířat.
Francie (2023): 750 000 kusů drůbeže uhynulo během extrémních veder.
Vietnam (2024): Tajfun zabil přes 5 milionů kusů drůbeže a desítky tisíc dalších zvířat.
USA (2024): Hurikán Helene zabil odhadem 2–5 milionů kuřat.
Brazílie (2024): Ničivé záplavy v brazilském státě Rio Grande do Sul způsobily úhyn 1,2 milionu brojlerů, více než 14 000 kusů skotu a 14 000 prasat.

Potravinové systémy jsou zodpovědné za třetinu celosvětových emisí skleníkových plynů. Živočišná výroba – dominovaná průmyslovým zemědělstvím – produkuje více přímých emisí než všechna letadla, vlaky a auta dohromady. Přestože světová populace roste, 200 významných vědců v oblasti klimatu, výživy a zemědělství odmítá řešení v podobě „udržitelné intenzifikace“. Většina (90 %) se domnívá, že nejúčinnějším krokem je snížení spotřeby masa – zejména v zemích globálního Severu.

Každý rok umírají miliony hospodářských zvířat v důsledku záplav, bouří a veder způsobených klimatickou změnou – a přitom právě systém, ve kterém jsou chována, situaci ještě zhoršuje. Jsme zkrátka uvězněni ve spirále klimatické zkázy. Vlády zemí světa musí urychleně jednat – snížit emise, intenzitu živočišné výroby a spotřebu masa v bohatších zemích a zároveň vytvořit plány pro klimatickou odolnost. Je nezbytně nutné, aby zemědělci vyměnili kruté a neudržitelné průmyslové velkochovy za odpovědné hospodaření, které je šetrné k přírodě, klimatu i zvířatům. Hospodářská zvířata, živobytí zemědělců i jídlo na našich talířích jsou vážně ohroženy – musíme jednat dřív, než bude pozdě.