Značnou pozornost a odmítavý postoj řady členských zemí včetně ČR si tento týden vysloužilo zveřejnění „nových cílů Green Deal“, konkrétně apel Evropské komise na snižování emisí skleníkových plynů o 90 procent pro rok 2040. Dlužno ovšem podotknout, že Komise se již dříve k upřesnění jízdního řádu Green Deal zavázala, takže tato prezentace není nijak překvapivá. Jako dobrý nový prvek pak lze hodnotit možnost snižovat národní emise o 3 procenta podporou snižování emisí v mimoevropských zemích, hlavní otázkou ale zůstává, jak takové projekty kontrolovat. Je ale zřejmé, že snižovat emise a naplňovat cíle Green Deal nemůže jen Evropa, což by zlepšení prostředí na planetě příliš nepomohlo. Důležité také je, že ani odpor ČR a dalších zemí nepovede k zablokování inovace Green Deal – podle principů EU se totiž o ní bude rozhodovat kvalifikovanou většinou, což je v praxi souhlas 15 zemí zastupující 65 procent evropské populace.
V ČR je nicméně aktuálním problémem nedostatek pracovníků na rukodělné zemědělské práce a práci brigádníků. V tom došlo k několika pozitivním posunům. Prvním z nich je novela zákoníku práce umožňující od června letošního roku zaměstnávat nezletilé, kteří dosáhli věku 14 let a kteří nemusí mít ukončenu povinnou školní docházku. Podmínkou je souhlas rodičů a také povinnost bez ohledu na rizikovost práce absolvovat vstupní lékařskou prohlídku. Podrobnosti naleznete na webu MŠMT.
Parlament také schválil možnost, podle níž získají zaměstnanci v ovocnářství a zelinářství slevu 7,1 procenta na sociálním pojistném. Slevu na pojistném získá každý zaměstnanec, který bude mít sjednanou dohodu o provedení práce za každý kalendářní měsíc. Podstatné také je, že se nově navýšil celkový limit hodin, který může sezónní pracovník pro zemědělský podnik vykonat. Pokud bude dohoda o provedení práce sjednána výlučně k výkonu práce v období od 1. dubna do 30. listopadu, a tato práce bude spočívat ve sklizni, péči o porost, posklizňové úpravě, třídění, skladování, balení a přípravě k přepravě při produkci ovoce a zeleniny, bude moci pracovník v tomto období pracovat pro zemědělský podnik až 1 280 hodin. Podle Ministerstva zemědělství (MZe) půjde o práce pro zemědělské subjekty, které byly v předchozím roce příjemci podpor vázaných na produkci. Jde o podpory ovocných druhů s velmi vysokou pracností, ovocných druhů s vysokou pracností, zeleninových druhů s velmi vysokou pracností nebo zeleninových druhů s vysokou pracností.
Oproti loňskému roku bude letos potřeba rukodělných prací při sklizni ovoce nepochybně vyšší. Podle posledního odhadu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) na základě stavu porostů k 15. červnu letošního roku by měla být letošní úroda v ČR nadprůměrná, a to prakticky u všech hlavních druhů ovoce. V případě již na trhu prodávaných meruněk je to dokonce 175 procent pětiletého průměru (1952 tun), u hrušní očekává ÚKZÚZ produkci 8 363 tun (117 procent pětiletého průměru), u třešní 1497 tun (149 procent pětiletého průměru), višní 4 264 tun (108 procent pětiletého průměru), slivoní 7 338 tun (106 procent pětiletého průměru) a sklizeň nejdůležitějšího ovoce, tedy jablek, by měla letos dosáhnout 107 118 tun, což je 107 procent pětiletého průměru. Důsledkem by měl být pokles cen uvedených komodit na trhu, což se aktuálně již projevuje v případě meruněk.
Koncem týdne zveřejnilo MZe metodickou příručku k plnění standardu DZES 5 pro hospodářský rok 2025/2026. Dokument stanovuje podmínky pro zakládání porostů ozimých obilovin a řepky ozimé na erozně ohrožených půdách. Ty jsou nově rozděleny do tří kategorií ohrožení. Změny pravidel jsou výsledkem modifikace, se kterou souhlasí i Evropská komise. Kompletní metodika je k dispozici na webu Ministerstva zemědělství:
metodicka-prirucka-k-dzes-5-pro-osevy-ozimu-2025
Na závěr pak jen dvě stručné a očekávané zprávy – Senát definitivně schválil novelu zákona o Státním pozemkovém úřadu, k 1. červenci pak uvedl ministr zemědělství Marek Výborný do funkce nového ředitele Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) Jibana Kumara.
Petr Havel
