Mimo otevírací dobu se do něj dostane jen člověk, který se u vstupu přihlásí přes bankovní identitu na mobilu a aplikaci s QR kódem, nakoupí si a pak u samoobslužné poklady zaplatí kartou. Zároveň musí být starší 18 let. V obchodě jsou také rozeseté kamery, aby se předešlo krádežím.

„Z ohlasů místních lidí vím, že jim to vyhovuje. Pozitivní je to také pro turisty, kteří sem jezdí přes sezonu. Prodejna je navíc opravená,“ popsala buchlovická starostka Pavla Večeřová. V městysu se zhruba 2 400 obyvateli jde o klíčový obchod s potravinami, jinak tady fungují jen dvě menší prodejny.

Družstevní síť COOP chystá ve Zlínském kraji také další automatizované prodejny. Předběžně by mělo jít o dvě letos a dvě v příštím roce. První v regionu začala fungovat loni v červnu v Uherském Ostrohu, později přibyly ve Vsetíně, Uherském Hradišti a zmíněných Buchlovicích.

„Prodejna s automatizovaným provozem dokáže oslovit nové zákazníky či těm stávajícím dává nové časové možnosti si pohodlně nakoupit. Naší filozofií je provozovat tyto prodejny v hybridním režimu, tedy v kombinaci s lidskou obsluhou,“ poznamenal ředitel marketingu a rozvoje sítě COOP Lukáš Němčík.

Na vzestupu jsou i samoobslužné farmářské prodejny. Farmáři totiž jen málokdy stíhají budovat a provozovat obchody s klasickou otevírací dobou. „Většinou jsou překážkou časové a kapacitní důvody, primární je pro zemědělce vždy provoz samotné farmy, péče o pozemky a zvířata,“ vysvětlil Milan Kouřil, odborný poradce Asociace soukromého zemědělství ČR.

V městech a obcích se tak stále častěji objevují prodejní boxy s kasou, lednicí či plně digitalizované automatizované provozovny s přístupem čtyřiadvacet hodin denně.

„Tento typ prodeje farmářům umožňuje prodávat bez prostředníků, což se zpravidla pozitivně odráží na tržbách i ziscích,“ vyzdvihl Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR.

„Marže z přímého prodeje bývají výrazně vyšší než při prodeji do výkupu nebo přes obchodní řetězce, a to až o několik desítek procent,“ dodal.

Podobně funguje Biofarma Horutovi, která má prodejnu v Rožnově pod Radhoštěm. A skoro rok je u ní umístěná venkovní samoobslužná lednice.

„Prodejní dobu máme od 8 do 15 hodin a každý se do ní netrefí. Kdo nemůže, přijde později a nakoupí přes lednici,“ konstatoval Miroslav Horut. „Je tady QR kód a dřevěné kasičky na drobné. Od zákazníků máme dobrý ohlas, chodí hlavně na mléčné výrobky. Moc peněz tím zatím nevyděláme, ale aspoň něco a je to služba pro lidi,“ doplnil.

Automatizované prodejny také pomáhají udržet obchody v malých obcích. „V nich nedokážeme v návaznosti na mzdové náklady nabídnout dostatečně flexibilní otevírací dobu. Automatizovaný režim tento problém řeší,“ uvedl Němčík. „Někde lidem chvilku trvá, než si na novou službu zvyknou, ale obecně objem tržeb v automatizovaném režimu kontinuálně roste,“ dodal s tím, že ve zmíněných prodejnách dělá kolem 15 procent tržeb.

Počet malých obchodů s potravinami a smíšeným zbožím i tak klesá. V celém Česku loni ubylo 163 prodejen s plochou do 400 metrů čtverečních.

„Ekonomika malých prodejen je neúprosná. Venkovské obchody mají vzhledem k obratu relativně vysoké provozní náklady a působí mnohdy v lokalitách s nízkým počtem zákazníků. Bohužel ani sítě nemohou dlouhodobě provozovat ztrátové prodejny,“ vysvětlil předseda Asociace českého tradičního obchodu Pavel Březina.

Zachránit maloobchodní prodejny na vesnicích se snaží také Zlínský kraj, který jim přispívá na provoz. Mezi 62 obchodů letos rozdělil přes 5,8 milionu korun.

„Na jejich existenci jsou mnozí obyvatelé menších obcí závislí. Tyto prodejny navíc často odebírají zboží od místních dodavatelů, čímž podporují regionální ekonomiku a udržují pracovní místa v obci,“ uvedl náměstek hejtmana Tomáš Chmela. „Pominout nelze ani to, že fungují jako komunitní centra, kde se lidé setkávají, povídají si o dění v obci, chodí si pro radu. Pomáhají tak předcházet sociální izolaci, zejména u starších obyvatel,“ poznamenal.

Takto to funguje třeba v Záříčí, malé obci na okraji Kroměřížska se 740 obyvateli. Právě místní obchod byl jedním z příjemců dotace.

„U obchodu máme informační tabuli o dění v obci, lepíme tam plakáty o kulturních akcích,“ popsal starosta Michal Pospíšil. „Bez podpory z kraje by těžko mohl fungovat. Místní tam chodí na menší nákupy, kolikrát si tam jdou i povykládat nebo aby se s někým potkali.“

Autor: Petr Skácel, redaktor MF DNES

Zdroj: MF DNES