Týden v zemědělství podle Petra Havla – č. 28

Petr  HavelPetr Havel
Sdílejte článek
Týden v zemědělství podle Petra Havla – č. 28

I když se veřejnost a tuzemská média zabývají v tomto období tradičním tématem průběhu a možného výsledku letošních žní, pozornosti zemědělců by spíše nemělo uniknout dění v EU, kde došlo v uplynulém týdnu k několika systémovým a důležitým návrhům, byť jde ve všech případech skutečně zatím jen o návrhy. Příslušné signály jsou však mnohem důležitější, než neúspěšné snahy o odvolání předsedkyně Evropské komise (EK) Ursuly von der Leyen, které stejně neměly naději na úspěch.

Hned v pondělí 7. července přijal přitom zemědělský výbor Evropského parlamentu (EP) návrh své předsedkyně Veroniky Vrecionové otevírající možnost zastropování zemědělských dotací na celoevropské úrovni. EK by k tomu měla navíc zpracovat analýzu, a pokud se prokáže pozitivní dopad návrhu, byly by omezeny dotace pro největší zemědělské podniky. Vrecionová kromě toho prosadila komplexní zhodnocení dopadů legislativy Green Deal na zemědělský sektor a výzvu ke zvýšené podpoře dobrých životních podmínek zvířat. Dodat lze jen, v případě Veroniky Vrecionové jde o faktický důkaz o jednotě slov a činů, který není zejména v naší politice obvyklý – a možná proto o výsledcích jednání zemědělského výboru EP téměř neinformovala naše média.

Další důležitý dokument spatřil v EU světlo světa hned následující den. Jde o takzvané přírodní kredity, které by se měly stát v budoucnosti nástrojem na spolufinancování zemědělství za účasti privátního kapitálu. Princip přírodních kreditů vychází z již dříve zavedených uhlíkových kreditů v zemědělství, jde ale o širší projekt komplexněji oceňující příznivý dopad zemědělského podnikání na přírodu a krajinu. Stejně jako uhlíkové kredity by měly být i přírodní kredity obchodovatelné, hlavním problémem ale bude stanovení kritérií a sjednocení systémů, kterých je podle statistik v současné době zhruba 50. Obecně jde o dobrou myšlenku, rizikem ale může být nárůst byrokracie, a také riziko, že se obchod s přírodními kredity a následný vliv na zemědělství může stát dobrým byznysem pro úzké spektrum komerčních firem, a koncentrace vlivu by se tak jen přesunula z agrární lobby do jiného spektra podnikání.

Za účasti Asociace soukromého zemědělství ČR, Spolku pro obnovu venkova, spolku Svatá Ludmila a ministerstev zemědělství a životního prostředí došlo v úterý 8. července k podpisu memoranda o spolupráci na rozvoji projektu Putování za kořeny. Cílem je propojit kulturní a přírodní dědictví s udržitelným rozvojem venkova prostřednictvím sítě poutních tras vedoucích přes historicky a přírodně významná místa, přičemž důraz je kladen na podporu lokálních farmářů, agroturistiky, ochranu krajiny a vzdělávání veřejnosti. Projekt podporuje šetrné formy turismu mimo přetížené destinace a zapojuje místní komunity i podnikatele. Nejcennější na této iniciativě je ale nadresortní a interkomunitní spolupráce, což je není v naší zemi, kde levá ruka nejenže neví, co dělá ruka pravá, ale často působí proti sobě, poměrně řídký jev. Důležitý je také osvětový potenciál projektu, který může zpřístupnit problematiku zemědělství a venkova lidem z měst.

K rozvoji venkova a turismu by kromě toho mohla přispět nově veřejně dostupná databáze hromadných ubytovacích zařízení, kterou vede Český statistický úřad (ČSÚ) v mapové aplikaci na Statistickém geoportálu. Ubytovací zařízení je zde možné vyhledávat, prohlížet a filtrovat podle několika dostupných kritérií. K dispozici je zařazení podle kategorie jednotlivých zařízení, počtu pokojů, lůžek nebo podle sezónnosti provozu, přičemž podle ČSÚ bude mapa průběžně v půlročních intervalech aktualizována.

Od počátku července také vstoupily v platnost nové podmínky pro směny majetku v příslušnosti hospodaření Státního pozemkového úřadu (SPÚ). Podrobnosti i příslušné formuláře jsou k dispozici na stránkách SPÚ v sekci privatizace, je ale vhodné vědět, že směna pozemků není nároková a SPÚ není povinen na navrhovanou směnu přistoupit.

Petr Havel

Přečteno: 105x