Podle původního předkladatele návrhu, bývalého náměstka ministra zemědělství Milana Daďourka (Piráti), který je nově členem představenstva Asociace soukromého zemědělství (ASZ), se novelou dosáhlo maxima možného, je ale podle něj škoda, že se nepodařilo zjednodušit mezigenerační převod farem a zajistit přednostní právo na pacht státní zemědělské půdy.

Naopak třeba předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha je obecně proti tomu, aby se zvlášť musela vytvářet definice rodinné farmy, která potom může získat třeba víc peněz na dotacích. „Na návrhu nás udivuje, že nebyl předmětem standardního meziresortního připomínkového řízení a nevyjadřovala se k němu Legislativní rada vlády. Ostatně vláda ve svých připomínkách k návrhu upozorňuje, že v našem právním řádu již jsou upraveny tzv. rodinné závody a že přístup zvolený předkladateli by mohl vést k nedůvodným rozdílům před zákonem. S tím jednoznačně souhlasíme,“ vysvětlil.

Podle něj se pak i v důvodové zprávě k zákonu objevily „nebezpečné černobílé konstrukce. „Staví ty zemědělce, kteří nemají formu rodinných farem, automaticky do role těch méně odpovědných vůči krajině, životnímu prostředí či společnosti. Takové umělé dělení zemědělců odmítáme,“ dodal.

Nyní tak prošla jenom definice rodinné farmy, ještě se čeká na její schválení v Senátu. Následně vytvoří ministerstvo vyhlášku, ve které určí největší velikost farmy, aby ještě do rodinného hospodářství spadala. Podle Daďourka jde o kompromis, aby se stihla novela schválit. Původně se přemýšlelo o tom, že největší rodinná farma mohla mít 1000 hektarů, nyní se bude diskutovat, jestli to nemá být víc nebo méně. Tím, že je tato definice ve vyhlášce, bude se teoreticky moci měnit flexibilněji než zákon.

Podle agrárního analytika Petra Havla je ukotvení rodinných farem v zákoně spíš pozitivní, do budoucna by se podle něj mohly lépe cílit dotace právě na tyto podniky. Očekává, že podniky budou používat nějaké nové logo, aby bylo jasné, že prodávají regionální produkci. „Usnadnění orientace, co je regionální produkt, by se zprostředkovaně mohlo v menší míře projevit ve zvýšení soběstačnosti – lokální produkty jsou prakticky vždycky z tuzemských surovin,“ myslí si.

Obecně pak zemědělci doufají, že by se v budoucnu mohlo odsouhlasit nějaké zjednodušení byrokratických povinností právě pro rodinné farmy. Pýcha by jako pozitivní věc viděl zjednodušení předávání gruntu v rámci mezigenerační výměny. „To ale současný návrh novely neobsahuje. V případě jakékoli rodinné firmy je sporné, že pokud rodiče převádějí podnikání, které vybudovali, na své potomky, tito jsou v pozici, kdy za takové předání musí platit. Odstranění této bariéry bychom považovali za rozumné. Ale ne specificky pro zemědělství,“ doplnil.

Nyní jde tak o první krok – je vytvořena definice rodinné farmy a zemědělci se k ní můžou přihlásit. Podle Daďourka bude záležet do budoucna na tom, jaké výhody se s tímto pojmem budou pojit, protože pokud by nebyly prakticky žádné, šlo by jenom o další papírování. „Semínko k podpoře rodinných farem ale bylo zaseto. Dokonce konečně vzklíčilo. Pro obnovovaný český selský stav určitě není nynější výsledek dostatečný. Ale není to žádný konec,“ doufá pak předseda asociace Jaroslav Šebek. Na větších úlevách se ale bude muset případně shodnout až nový kabinet.

Autor: Jan Drahorád
Zdroj: iDnes.cz