V obecné rovině lze nicméně konstatovat, že návrhy Komise míří správným směrem, a pokud se týká samotného zemědělství, je vstřícnější spíše vůči menším, ekologickým a mladým (novým) farmářům. Naopak u středně velkých a velkých farmářů předpokládá návrh poměrně výrazné krácení dotací, a to na principu degresivity, odstupňované podle ročního příjmu dotací na zemědělský podnik. Zásadní tak budou hranice příjmů, od nichž by se měla míra krácení odvinout, přičemž vstupní návrh by měl značný dopad (z EU zřejmě největší) na ČR, a to i na poměrně malé zemědělce s ročním příjmem nad 20 000 eur. Dotace v podobě přímých plateb by nad tuto hranici (modelově pro zemědělce obhospodařující kolem 100 hektarů, pokud by se jako plná kumulovaná přímá platba počítala modelově jako 6 000 korun na hektar) byly kráceny o 25 procent, horní hranice pro čerpání přímých plateb je pak navržena na příjmy ve výši 100 000 eur. Návrh také v zásadě počítá se sledováním propojenosti zemědělských podniků, velkou otázkou je také „rozpočtová samostatnost“ zemědělství v případě, že bude podle návrhu opuštěn stávající systém dvoupilířového financování. Detailnější podobu návrhu z hlediska zemědělství by mělo Ministerstvo zemědělství představit v nejbližší době, což bude také příležitost podrobněji návrh rozebrat.
Mnohem dříve než nový rozpočet by ale mohlo vstoupit v platnost opatření EUDR (odlesňování), a ani tady nemusí být pozice ČR, která usiluje o statut země bez odlesňovacích rizik, úplně snadná. Podle aktuální studie SYRI se totiž i naše země na odlesňování podílí, a to prostřednictvím vlastní spotřeby produktů spadajících pod EUDR, přičemž ČR patří podle studie k zemím, která produkci spojenou s odlesňováním v posledních letech po pandemii covid-19 zvýšila (odkaz na studii syri-outsourcing-odlesnovani-posouzeni-role-ceske-republiky-a-eu.pdf).
Vývoj cen potravin nadále hýbe tuzemskými médii a opětovně se hovoří o jejich růstu, na základě tento týden publikovaných dat Českého statistického úřadu. Data přitom interpretovala řada analytiků a médií jako zdražování kvůli růstu cen zemědělských komodit, bohužel je ale třeba konstatovat, že komentovali růst meziroční, podle kterého se ceny skutečně nemálo zvýšily. Jenže vývoj cen v nejbližších měsících bude vycházet ze srovnání meziměsíčního, a v něm v posledních dvou měsících ceny zemědělců naopak klesaly, na což jako jediný upozornil analytik společnosti Citfin Miroslav Novák. Tak či tak je žádoucí si meziroční a meziměsíční data neplést, což je ovšem, jak vidno, v ČR stále velký problém při jejich správné interpretaci.
Nakonec ještě skoro už tradiční impulz z oblasti vědy a výzkumu. Jde o výsledek výzkumu týmu Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně při využití bakterií původem ze Sahary při pěstování vinné révy (inokulace). Podle vědců z MENDELU napadají révu vinnou hlavně vřeckovýstrusné, ale také některé stopkovýtrusné houby, které kolonizují dřevo keřů a stromů. Častější jsou při větší hustotě výsadby nebo tam, kde vinař používá mechanizovaný řez. „Po inokulaci na kořenový systém se bakterie dostane do dřeva rostlin, kde podporuje růst kořenové soustavy o cca 20-50 %. Pokud je patogen v pletivu rostliny přítomen, bakterie je schopná zpomalit nebo zastavit jeho růst, respektive u uměle inokulovaných sazenic zpomaluje kolonizaci dřeva patogenem, k čemuž nastává právě v podmínkách stresu, zejména v létě,“ zjistili vědci.
Ti nyní zjišťují, jaká antibiotika jsou obsažena v látkách, které bakterie vylučují do svého okolí. Doba, po kterou vydrží bakterie působit v mikrobiomu rostliny, ale zatím není ověřená. Zároveň se testuje využití bakterie nejen vůči houbovým patogenům révy, ale i v rámci dalších plodin, včetně obilovin tak, aby měl výsledný přípravek co největší komerční dosah. Vědci odhadují, že těmito chorobami je napadena celosvětově až pětina všech vinohradů a jsou tak nejvýznamnější hrozbou.
Petr Havel
