Snížení rozpočtu pro zemědělství a zavedení tvrdého stropu na dotace, nad který žádné peníze nezískají, bude znamenat přechod farmářů mimo dotační systémy, myslí si předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Nevyplatí se jim dodržovat byrokratická opatření, a tak může dojít k situaci, kdy radši nebudou brát dotace vůbec, než aby dodržovali mnoho podmínek, které jim snižují zisk.

 

Komise nepředstavila žádná opatření na snížení administrativní zátěže, což je dlouhodobě největší kámen v botě prakticky každého farmáře.

 

Podle návrhu Evropské komise by mělo mezi lety 2028 a 2034 klesnout množství peněz pro zemědělce bez započtení inflace proti současnému období o 22 procent na zhruba 300 miliard eur (tedy zhruba 7,4 bilionu korun).

 

Měly by se také spojit investiční projekty v zemědělství s dalšími, jako jsou stavba cyklostezek, rozhleden nebo dálnic. Na druhou stranu by tak zemědělci teoreticky mohli žádat peníze i od jiných úřadů než od těch zemědělských.

 

Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha hovoří prakticky o konci společné evropské zemědělské politiky, naopak Asociace soukromého zemědělství říká, že současná situace je neufinancovatelná a že některé prvky, jako je snižování dotací pro větší farmy, jsou veskrze správné.

 

„Z našeho pohledu je to neakceptovatelné. Velmi dramaticky rostly náklady na straně jedné a na straně druhé se ceny zemědělských komodit propadly. Máme za sebou dva roky, kdy bylo největší množství zemědělských protestů, co pamatuji, a to v tom zemědělství pracuji už dlouho,“ řekl předseda zemědělců Pýcha.

 

Velké zemědělské organizace už hovoří o pokračování protestů, nejdříve však na podzim po žních, pokud se pozice komise nezmění, tak také v následujících letech.

 

„Jedná se o první návrh, musíme proto v tlaku pokračovat a nesmíme to vzdát. Během protestní akce v Bruselu v polovině července se spojili zemědělci z různých zemí, protože si uvědomují, jak změny dopadnou na jejich živobytí. Musíme v tuto chvíli počkat, až Evropská komise zveřejní přesné legislativní parametry toho, co oznámila, a analyzovat je. Poté se poradíme o dalším postupu s našimi partnerskými organizacemi v Česku i v Evropě,“ dodal prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

 

Unie také počítá se snižováním zemědělských plateb podle velikosti podniků, respektive podle celkového množství peněz, které získá. Pokud by tedy firma v dotacích na plochu měla získat přes 20 tisíc eur za rok, měly by se další platby snižovat o 25 procent, pokud více než 50 tisíc eur, pak už o polovinu, 75 procent by se mělo snížit u plateb nad 75 tisíc eur a žádný podnik by pak neměl získat více než 100 tisíc eur (tedy zhruba 2,5 milionu korun). Navíc se má hodnotit i majetková propojenost farem, tedy by šlo o 100 tisíc eur i pro velké holdingy, které jsou složené z desítek společností.

 

Jak vypočítala komora, v ČR by se toto snižování dotklo už farmářů, kteří hospodaří na 112 hektarech, strop dotací by pak byl na 500 hektarech. ČR má kvůli své historii kolektivizace dlouhodobě největší průměrnou velikost zemědělského podniku v EU, podle výpočtů španělské organizace ASAJA by se plánované snižování plateb dotklo ČR po Francii a Dánsku nejvíce, nad 20 tisíc eur získává skoro 20 procent podniků. Nová pravidla by tak alespoň částečně zasáhla v ČR na 6 000 podniků, což podle svazu představuje firmy produkující 90 procent tuzemských potravin pracující na 85 procentech půdy.

 

Zatímco velké zemědělské organizace varují, že snížení rozpočtů bude znamenat dlouhodobě zdražení potravin, ASZ tento pohled odmítá. Podle Šebka měli být zemědělci na tyto plány připraveni, velké farmy podle něj nemají získávat dotace, ale spíš podporu odbytu na zahraničních trzích či zvýhodněné půjčky.

 

Zemědělský předseda Pýcha však odsoudil, že komise nepředstavila žádná opatření na snížení administrativní zátěže, což je dlouhodobě největší kámen v botě prakticky každého farmáře. Navíc některá opatření budou moci být kofinancovaná z národních rozpočtů, před čímž čeští producenti dlouhodobě varují. V ČR není zemědělství tolik podporované, jako je tomu třeba v Polsku, které už nyní do ČR dováží větší množství třeba vajec či drůbežího masa. Pokud by tak politické reprezentace mohly samy více rozhodovat o míře kofinancování, dojde pouze na souboj národních rozpočtů a vítěz bude následně válcovat své tržní konkurenty.

 

Svaz nyní žádá ministra zemědělství, aby nechal vypracovat nezávislou dopadovou studii nových podmínek na české zemědělství, aby se mohli všichni aktéři bavit nad čísly, která nebudou politicky zabarvená. Také chce, aby předseda sněmovního zemědělského výboru zřídil krizovou koordinační skupinu, která začne situaci okamžitě řešit.