Evropská centrální banka odhaduje, že dopady klimatických změn a extrémní výkyvy počasí zvyšují potravinovou inflaci o více než 0,1 procenta měsíčně. Ceny potravin stoupají v Česku meziročně o zhruba 15 procent. Za poslední dva roky se ale i Česko setkalo se skokovým zvýšením cen některých potravin jako mléčných výrobků, vajec, kakaa nebo jablek.
Studie uvádí, že ve Velké Británii vzrostly ceny brambor o 22 procent od ledna do února 2024 po extrémních zimních srážkách, které podle vědců byly o 20 procent silnější a desetkrát pravděpodobnější v důsledku klimatických změn. V Kalifornii a Arizoně ve Spojených státech vzrostly ceny zeleniny v listopadu 2022 o 80 procent po extrémním letním suchu v západních státech. Kvůli suchu byli problémy také v Etiopii, kde ceny potravin vyrostly v březnu 2023 o 40 procent.
Ceny kakaa na světovém trhu vzrostly v dubnu 2024 o téměř 300 procent v důsledku vlny veder v Pobřeží slonoviny a Ghaně. Tyto dvě země společně představují téměř dvě třetiny světové produkce kakaa. Podle mluvčího Potravinářské komory ČR Marka Zemánka ceny kakaa sice v posledních týdnech klesají z historických maxim, ale stále zůstávají vyšší než v loňském roce a nad dlouhodobým průměrem. „Tento pokles je primárně způsoben příznivým počasím a vydatnými dešti v klíčových pěstitelských oblastech západní Afriky,“ řekl ČTK. Dodal, že předpovědět budoucí vývoj ceny kakaa je velmi náročné, protože trh je extrémně cenově nestabilní a ovlivňuje ho celá řada proměnných.
Ve Španělsku a Itálii vedlo sucho v jižní Evropě v letech 2022 a 2023 k nárůstu cen olivového oleje o 50 procent meziročně v celé EU do ledna 2024. Španělsko produkuje více než dvě pětiny světové produkce olivového oleje.
Loni na podzim však nastal obrat a ceny na burze začaly pozvolna klesat, uvedl Zemánek. „Tento pokles byl z velké části způsoben zlepšenou úrodou zejména ve španělské Andalusii. I když se pokles burzovních cen projevil již na podzim, do tuzemských řetězců dorazil se zpožděním a nižší ceny mohli spotřebitelé zaznamenat až v březnu letošního roku,“ dodal.
Vyšší ceny potravin v důsledku extrémnějších jevů počasí podle studie postihlo také Brazílii, která je jedním z největších vývozců kávy, dále pak cibuli či brambory v Indii, rýži v Japonsku nebo zelí v Jižní Koreji.
Kromě nižších zemědělských výnosů kvůli extrémům počasí se na cenách podepsala i válka na Ukrajině a drahé energie. „Dále je potřeba zmínit, že vysoké ceny energií v České republice hrají stále významnou roli. Některé okolní státy naopak subvencují určitý typ energií. Tato pomoc se pak samozřejmě promítá do snížení nákladů na výrobu potravin v těchto zemích, což jim dává konkurenční výhodu, a u nás naopak tlačí ceny nahoru,“ řekl Zemánek.
Kromě toho se podle něj do vyšších cen promítají i rostoucí mzdové náklady v celém dodavatelském řetězci, od zemědělců přes zpracovatele až po prodejce. „Nemůžeme zapomenout ani na vliv zelené politiky a byrokracie, které mohou rovněž zvyšovat náklady výrobců, a tím i konečné ceny pro spotřebitele,“ dodal Zemánek.
Souvislost mezi klimatickou změnou a rostoucím výskytem extrémních projevů počasí je podle klimatologů, které v minulosti oslovila ČTK, jednoznačná. Shodují se v tom, že hlavním hnacím motorem těchto jevů je zvyšující se teplota atmosféry, která má přímý dopad na intenzitu srážek, výskyt vln veder i další extrémy.
puz trp snm
Zdroj: ČTK
