Petra Medunová má v severočeských Kostomlatech pod Milešovkou kus orné půdy a pastviny. Na těch se pase hovězí dobytek, který pak zemědělkyně nechává porážet ve vlastní bourárně a maso sama na rodinném statku prodává lidem z blízkého i vzdáleného okolí.

 

Většina jejích příjmů tak pochází ze zemědělství, což ale musí dokládat, aby získala status takzvaného aktivního zemědělce. Bez něho by neměla nárok na evropské dotace.

V předešlých letech žena status získávala automaticky díky malé výměře svých pozemků. „Pak jsem ale získala nějaké hektary navíc, takže jsem loni poprvé musela dokládat [splnění podmínek] na základě příjmů,“ vysvětluje zemědělkyně podmínku, podle níž musí farmář doložit, že alespoň třicet procent jeho ročního výdělku pochází ze zemědělství.

 

Medunová si loni v květnu podala žádost o dotaci za předešlý rok 2023. V ní své tehdejší příjmy doložila a loni v říjnu jako každý rok čekala výplatu peněz. Ty ale nedorazily. Měsíc nato jí Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který dotace vyplácí, oznámil, že se žádost o podporu zamítá. Žena totiž nesplnila podmínky statusu aktivního zemědělce, protože zemědělské příjmy doložila chybně.

 

„Proč mi nikdo nezavolal nebo nenapsal mail? Půl roku se mi z fondu nikdo neozval,“ stěžuje si Medunová.

 

Žena se proti rozhodnutí zemědělského fondu odvolala a zpětně mu doložila příjmy, jak požadoval. Ani po odvolání, na jehož výsledek čekala dalšího půl roku, se ale dotace nedočkala. Fond výtku zamítl s vysvětlením, že na nápravu byl čas 25 dní od podání žádosti. Taková lhůta už ale dávno uplynula.

 

„Nevěděla jsem, že je něco špatně. Při podání žádosti mě systém normálně pustil dál,“ hájí se zemědělkyně, která na dotacích přišla zhruba o milion korun – půlku svých ročních příjmů. „Musela jsem si půjčit peníze. Mám leasingy na zemědělskou techniku,“ říká žena, která se teď pomalu smiřuje s tím, že své půjčky bude splácet déle, než předpokládala.

 

S dokládáním zemědělských příjmů pro získání dotací má přitom Medunová zkušenosti. Dvakrát žádost úspěšně připravila manželovi, který hospodaří samostatně.

 

V jeho případě příjmy dokládala fakturami z prodeje obilí. Sama ale ve většině případů faktury nevystavuje. Drobným zákazníkům prodává maso ze dvora a vydává jim účtenky, k nimž dříve neměla kopie.

 

„Až později jsem zjistila, že se dají z pokladny vyjet zpětně. To je opravdu má chyba. U žádosti jsem to tedy řešila tak, že jsem příjmy doložila daňovými přiznáními k DPH, která podávám každý měsíc. K tomu jsem dodala soupisku účtenek,“ popisuje žena, která nečekala, že by částky uvedené v přiznáních někdo rozporoval. „Na daňovém přiznání mám jediný obor podnikání, což je rostlinná a živočišná výroba. Z toho musí být patrné, že jde o zemědělské příjmy,“ míní Medunová.

 

Takovou argumentaci ale zemědělský fond neuznal. Zemědělkyně sama uznává, že v příslušné metodice se píše o nutnosti doložit daňové přiznání k dani z příjmů a účetní nebo daňové doklady. Svůj postup považuje za „hloupou formální chybu“, kterou ale podle ní fond potrestal nepřiměřeně. „Člověk takovou chybu může udělat, ale proč ji nemá šanci napravit? Když něco nesedí finančáku, máte čtyři pět výzev k nápravě,“ pokračuje zemědělkyně.

 

„Kdyby mi někdo zavolal a řekl, že mám poslat ještě příjmové doklady, udělala bych to a vůbec jsme to nemuseli řešit. V principu přece jsem aktivní zemědělec, jen podle nich ne, protože jsem jim nedoložila nějaký papírek,“ vrtí hlavou Medunová.

 

Možnost odvolat se přímo k ministru zemědělství, který ještě mohl rozhodnutí zvrátit, odmítla. Očekávala stejný výsledek jako při předešlém jednání se zemědělským fondem. Proto se raději obrátila na soud, ten ještě verdikt nevynesl.

 

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), s nímž žena o věci osobně jednala, výtky Medunové odmítá. Připomíná, že si zemědělkyně mohla za pár tisíc korun najmout auditora, který by správnost doložených příjmů potvrdil, a dotace by zřejmě byla bez problémů schválena.

Ministr zmiňuje ještě další věc. „Podle platného zákona SZIF nevyzývá žadatele k dodatečnému dokládání přílohy,“ napsal Deníku N a má v tom pravdu. Dále se odvolává na audit Evropské komise z roku 2017, který Česko za nesprávné posuzování zemědělských dotací potrestal pokutou ve výši 9,1 milionu eur (224 milionů korun).

 

„Ani SZIF, ani ministerstvo zemědělství, ani ministr se nemohou vystavit situaci, kdy audit EU zjistí podobná pochybení jako v minulosti a udělí ČR nemalou sankci,“ argumentuje Výborný.

Podle Josefa Stehlíka, člena předsednictva Asociace soukromého zemědělství ČR a poradce Výborného, jde o sporný případ. Pravidla Komise i její audit mají za cíl, aby zemědělský fond sám iniciativně nevybízel zemědělce k doplnění žádostí. V takovém případě by totiž mohli své finanční požadavky dodatečně navyšovat a zemědělský fond by fungoval jako poradce, který by radil, jak z unijního balíku „vyždímat“ co nejvíc peněz.

 

„Pokud nedoložíte nějakou povinnou přílohu žádosti, fond by vás podle mě neměl vyzývat k nápravě. Může ale dojít k případu, kdy přílohu doložíte ve špatné podobě. Pak jsem přesvědčen, že by na to fond žadatele upozornit měl,“ říká Stehlík, který se tím kloní na stranu zemědělkyně Medunové.

 

Ministr ani zemědělský fond ale takovou argumentaci neuznávají. „Nedoložení příslušných účetních a daňových dokladů není formální chybou, SZIF nemá oprávnění vyzývat žadatele k opravě nebo k novému doložení příloh. Jedná se totiž o vstupní kritérium přijatelnosti,“ říká mluvčí zemědělského fondu Jana Náchodská.

 

Podle zemědělského fondu 99 procent českých farmářů získává status aktivního zemědělce a s ním i dotace podle jiných kritérií. Jenom asi tři stovky zemědělců jdou cestou dokládání prostřednictvím příjmů. Z nich loni tuto podmínku nesplnilo 58 lidí, ti na finanční podporu nedosáhli.

 

Minimálně ve dvou případech se neúspěšní žadatelé s ministerstvem zemědělství o udělení dotace soudí. Podle dvojice rozsudků Městského soudu v Praze z letošního ledna a února nemají daní zemědělci na dotaci nárok, protože do žádosti vůbec nevložili povinné přílohy potvrzující zemědělské příjmy. Společnosti Farma Lípa a Sociální farma se ale vůči pravomocnému verdiktu odvolaly a podaly kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který bude ve věci ještě rozhodovat.

 

To manželé Kuklovi z Lovosic, kteří dotaci rovněž nedostali, zatím na soud nepomýšlejí – i když tvrdí, že dotační podmínky neporušili a požadované dokumenty doložili.

 

„Všechny faktury jsme oskenovali a nahráli do systému. Mně se ukázalo, že se vše nahrálo bez problému, na straně úřednice fondu se ale po otevření tří faktur ukázala jenom bílá stránka,“ popisuje Edita Kuklová, jejíž manžel provozuje ovocnou školku, s níž mu vypomáhá.

 

„Čekala bych, že když se to stane u tří faktur, úřednice zvedne telefon a řekne, že je nějaký problém a ať to pošleme znova. To se ale nestalo. Právě kvůli těm třem fakturám jsme dotaci nakonec nedostali,“ stěžuje si žena sadaře. Jejich rodinná firma tím na podpoře přišla o 130 tisíc korun. Vyrozumění o zamítnutí dotace přitom dostala až letos v lednu a nedávno obdržela i negativní reakci na své odvolání.