Signalizují zvyšující se ceny másla automatický nárůst ceny ostatních mléčných výrobků?
To úplně ne. Máslo vykazuje výrazně vyšší volatilitu – to znamená, že ceny lítají nahoru a dolů – než zbytek mléčného trhu. Co se týká více zpracovaných produktů, třeba jogurtů nebo sýrů, tam volatilita nikdy nebyla tak vysoká.
Máslo je hodně specifické. Poměrně vysoký podíl na ceně má zemědělec. A vždycky, když v agrárním produktu má vysoký podíl zemědělec, tak mají ceny vysokou volatilitu.
Ještě markantnější je to třeba u čerstvého ovoce a zeleniny. To vídáme dnes a denně. Jednou papriky stojí v obchodě nějakých 70 až 80 korun a za několik měsíců stojí 120 korun. Řekl bych, že to bývá v potravinářství často běžné.
Zemědělské suroviny
Ale když mluvíte o cenách zemědělských výrobků, tak analytici už během června upozornili, že jejich ceny rostou. Tedy bavíme se o vstupních surovinách na výrobu potravin – maso, vejce, ovoce, brambory, jiná zelenina. Co na to má vliv? A proč teď v červnu?
Je to záležitost jednak cykličnosti a také poptávky. Třeba brambory loni byly extrémně levné, tam cena spadla. A pochopitelně, když se zdražení počítá z nízkého základu, tak je tam větší nárůst. Ale nikdy neplatí pravidlo, že když o sto procent zdraží brambory, tak že o sto procent zdraží bramborový salát.
Do tohoto finálního produktu se zemědělec promítá poměrně málo. Naopak čím je nižší přidaná hodnota následujících článků, tím ceny více lítají nahoru a dolů. Takže u konzerv a zpracovaných produktů to často s cenou ani nehne, ani když agrární produkty výrazně zdražují.
K máslu bych ještě řekl, že chov dojnic je běh na dlouhou trať. Než si zemědělec znovu reprodukuje dojnici od telátka, tak to trvá nějaké tři roky. S tím, že teď je cena mléčné suroviny nahoře, holt úplně moc neuděláme. Ale za dva roky bude ta situace nepochybně jinde.
Pokud tedy Česko a Evropu nezasáhnou další vlny slintavky a kulhavky a dalšího onemocnění skotu, protože to se do té ceny také zjevně hodně promítlo...
Samozřejmě, může tam být tento faktor. Já bych neřekl, že se to promítlo extrémním způsobem. Naštěstí nákaza zůstala jen lokálně, Českou republiku nezasáhla. Buďme za to rádi, protože kdyby se to tady rozšířilo, tak to teprve máme zásadní problém.
Ziskové potravinářství
Když jste mluvil o potravinářích a zpracovatelích potravin, jakým způsobem reflektují výkupní cenu od zemědělců... Mají podle vás prostor upravovat cenu tak, aby pohltila vyšší vstupní náklady od zemědělců? Mají snahu zdražování nějak zmírňovat?
Oni samozřejmě chtějí vydělat. Uvedl bych tady na pravou míru některá vyjádření – české potravinářství je ziskové. To je nutno si uvědomit. Až na výjimky, samozřejmě jsou vždy někde v sektoru problémové podniky.
Zemědělci jsou v zisku. Potravináři jsou v zisku. Obchodní řetězce jsou v zisku. Takže žehrání na extrémně vysoké ceny energií a ceny vstupů a podobně? To si dokážou promítnout do své realizační ceny.
Ale ještě k mlékárenskému průmyslu. U nás má jeden problém – v porovnání se západní Evropou je značně neefektivní. Západní mlékárny, zejména německé, extrémně drtí ty české. Používají lepší technologie a jsou efektivnější. Proto taky už dnes asi polovina másla pochází z dovozu.
My máme zásadní problém ve struktuře, protože dnes asi 30 procent mléčné suroviny končí v zahraničí. Jde to do Německa, tam se to zpracuje a hotový produkt jde k nám.
To má velkou nevýhodu třeba i na státní rozpočet, protože přidaná hodnota zůstává v zahraničí – tam se z toho platí daně, tam se z toho zaměstnávají lidi. A u nás, v konečné realizační zemi, z toho veřejný rozpočet nemá vůbec nic.
Analytici očekávají, že červnová inflace ve výši 2,9 procenta byla letošním maximem a do konce roku by měla zvolňovat. Zlevní to ale potraviny?
Potraviny to, myslím, úplně nezlevní. Ale hlavně bych tady připomněl, že 2,9 procenta je naprosto normální inflace. A v tom, že se liší pouze minimálně od cíle České národní banky, já nespatřuji nebezpečí.
Autor: epo, Daniela Vrbová
Zdroj: iRozhlas.cz