Konkrétně se ve vzorcích našly fungicidy, které se aplikují proti houbovým chorobám. Sama farma je ovšem nepoužívá, jako ekologicky hospodařící subjekt ani nemůže. Na květy bezu se zřejmě dostaly z postřiku na sousedním poli, kde konvenčně hospodaří zemědělské družstvo.

Svou letošní produkci musela farma okamžitě stáhnout z prodeje. Celou úrodu květů pravděpodobně čeká likvidace. Rodinná farma Renaty a Radka Vondrákových se během chvilky dostala do tíživé situace a řeší, jak teď vyjde s penězi. „Je po sklizni, v tuto dobu máme nejméně peněz a teď nemáme z čeho si je vydělat,“ posteskla si majitelka Renata Vondráková.

Do případu se osobně vložil i ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Sousední Agrodružstvo Vyšetice, které chce počkat na výsledky šetření, používá fungicidy legálně. V rámci konvenčního hospodaření s nimi chrání obilí před houbovými chorobami. Jenže postřik se zřejmě dostal i tam, kam neměl, a to ještě v nejméně vhodnou dobu. „Květy jsme sklidili pár dní po postřiku, o kterém jsme nevěděli. Fungicid se ještě nestihl rozložit. A při sušení se mohla látka rozšířit do celé várky,“ popisuje Vondráková. Přímou škodu zatím odhaduje na 1,5 milionu korun. Další dopady – přerušení obchodních smluv, poškození reputace, úvěrové schopnosti či plánovaných investic – zatím vyčíslit nelze.

„Jako biozemědělci můžeme dodržet všechny postupy, ale co udělá soused, neuhlídáme. A nemáme ani možnost to průběžně kontrolovat,“ říká Vondráková.

Loni měla farma obrat 3,2 milionu korun, při letošní dobré úrodě ale mohla překonat i čtyři miliony korun. Odhadovaná škoda 1,5 milionu korun je pro ni obrovská ztráta. Navíc zatím neví, zda nebude mít kontaminace dopad i na úrodu bobulí černého bezu, nebo dokonce na její BIO certifikaci. Záležet bude na testech Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), který na farmě i na sousedním poli odebral několik vzorků a nyní je vyhodnocuje.

Ani když vzorky vyjdou dobře, nebude to pro Vondrákovy žádná výhra. Úrodu květů jim to zpět nevrátí, k ní už musí přistupovat jako ke kontaminované. Nemohou si dovolit pustit něco z ní na trh, to by museli nechat otestovat každý balíček. Jen je to ale ohrozí na možnosti vymáhat náhradu škody. „Máme pochybnosti o tom, jestli ÚKZÚZ ještě něco najde. Vzorky odebíral až po několika dnech od postřiku, za tu dobu na živé rostlině látky metabolizují,“ uvádí Radek Vondrák. 

Farmu navíc trápí dlouhé čekání na vyhodnocení vzorků. Ústav na to standardně má 30 dní. „My bychom ale co nejdříve potřebovali vědět, jestli můžeme sbírat alespoň bobule, které brzy dozrají, nebo zda jsou také kontaminované,“ říká Vondrák.

„O tomto případu vím a aktivně jej tento týden osobně řeším. Rozumím tomu, že je potřeba postupovat rychle, proto jsem ihned požádal ředitele ÚKZÚZ, aby laboratorní testy byly provedeny přednostně. Současně jsem dnes na poradě vedení ministerstva zemědělství dal pokyn, abychom stejně postupovali v podobných případech vždy,“ uvádí ministr Výborný.

„Výsledky by měly být známy na začátku příštího týdne,“ ujišťuje Petra Hrabčáková, mluvčí ÚKZÚZ. V případě prokazatelného zasažení necílové plochy bude se zemědělským družstvem zahájeno přestupkové řízení.

Od rozhodnutí úřadu se bude odvíjet také to, zda si farma udrží certifikaci BIO. Hrozí jí, že o ni přijde a na dva roky se dostane do takzvaného přechodného období. Během té doby bude na její produkci nahlíženo jako na konvenční a o to se jí také sníží dotační podpora.

Podle certifikační společnosti Biokont, která farmě označení BIO poskytuje, není nyní možné říci, zda farma do přechodného období spadne. „Informací pro ověření a vyhodnocení je spousta. Konečné rozhodnutí je na ministerstvu zemědělství,“ uvádí Eva Slavíková, generální ředitelka firmy Biokont.

Zákon zvýhodňuje znečišťovatele

Případ farmy Křížov ukazuje na širší problém soužití ekologického a konvenčního hospodaření.

Podle zákona o rostlinolékařské péči je každý uživatel přípravků povinen tyto prostředky aplikovat tak, aby nepoškozoval okolní porosty, zdraví lidí a zvířat ani životní prostředí. „Tato povinnost zahrnuje i zabránění úletu pesticidů na sousední pozemky. Uživatelé musí respektovat i povětrnostní podmínky,“ uvádí Vojtěch Bílý, mluvčí ministerstva zemědělství.

Jenže zákon o ekologickém zemědělství zároveň stanovuje, že ekologický zemědělec musí přijmout bezpečnostní a preventivní opatření pro zabránění kontaminace své úrody. „Tam, kde sousedí ekologicky obhospodařované pozemky s pozemky, které nejsou obhospodařovány ekologickým způsobem, musí ekologický zemědělec učinit vhodná opatření, kterými sníží riziko škodlivých vlivů na jím ekologicky obhospodařované pozemky, a to na nejnižší možnou míru,“ uvádí zákon. A přímo vyjmenovává i možná opatření, jimiž jsou zejména výsadba živých plotů, větrolamů, pásů zeleně, izolačních travnatých pásů nebo zřizování cest.

„Naopak sousední zemědělské družstvo má pšenici zasetou až k našemu pozemku,“ upozorňuje Vondráková. Na druhou stranu Agrodružstvo Vyšetice farmě vycházelo vstříc a plodiny v těsné blízkosti sousedního pozemku zpravidla nestříkalo.

Podle Kateřiny Urbánkové, manažerky Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO, není současná ochrana ekologických zemědělců dostatečná a do legislativy by mělo být jasně zakotveno, že zodpovědnost má znečišťovatel. „Mělo by to být tak, že znečišťovatel platí,“ říká Urbánková. K tomuto stanovisku podle ní většinou dospějí i soudní rozhodnutí v těchto sporech. Jenže čekat několik let na rozhodnutí soudu je pro drobnou rodinnou farmu nepředstavitelné.

Zatravněný pás by měl k oddělení stačit

Farma Křížov kontaminaci na svém pozemku předchází pomocí zatravněné souvratě o šířce čtyři až 12 metrů, což by mělo být dostatečné. „Neznáme podrobnosti o daném případu ani o konkrétním pozemku, takže nemůžeme touto cestou vyjádřit závazné stanovisko, nicméně pokud je travnatý pás takto široký, lze dle našeho názoru toto opatření ze strany ekologického zemědělce považovat za dostatečné,“ uvádí Bílý.

Nyní je podle ministerstva potřeba, aby ÚKZÚZ prošetřil, zda konvenční soused aplikoval přípravek na ochranu rostlin v souladu s platnou legislativou a podmínkami pro použití. „Následně, pokud se spolu sousedící ekologický a konvenční zemědělec nedohodnou na řešení situace, budou muset svůj spor řešit soudní cestou,“ dodává Bílý.

Případ kontaminace bezové farmy není nijak ojedinělý. „Zažíváme to každoročně u několika ekologicky hospodařících sedláků,“ říká Josef Dvořáček, spolumajitel a ředitel společnosti Sonnentor specializující se na výrobu a prodej bio bylin, čajů a koření. Právě ta kontaminaci v bezových květech při testech našla.

Případů, kdy je prokázána kontaminace ekologické produkce zaviněním konvenčního souseda, jsou podle ministerstva zemědělství jednotky ročně.

Družstvo si chybu nepřipouští

„Nejsme si vědomi žádného porušení zákonných povinností ani pochybení z naší strany. Případné poškození sklizně na sousedním pozemku tak lze přičítat výhradně okolnostem mimo naši kontrolu, zejména nepředvídatelným meteorologickým jevům,“ uvádí Agrodružstvo Vyšetice ve svém vyjádření, které Hospodářským novinám poslalo.

Družstvo dodalo, že je ochotné případné nároky na uhrazení škody řešit se svou pojišťovnou, ale k výši škody se prozatím odmítá vyjadřovat. Počká na závěry kontrolních orgánů a pojišťovny.

„V každém případě jsme připraveni dále jednat se zástupci farmy Křížov. Jedním z bodů jednání může být i otázka, zda stávající preventivní opatření ze strany ekologické farmy k ochraně proti možným vlivům okolních konvenčních zemědělských subjektů odpovídají charakteru jejich ekologické produkce, tak jak to nařizuje zákon o ekologickém zemědělství,“ dodalo agrodružstvo. 

Veškeré břímě vzniklé situace nese poškozený farmář. Musí jednat okamžitě – stáhnout výrobky, informovat zákazníky a současně vysvětlovat situaci hned třem institucím: ÚKZÚZ, potravinářské inspekci a certifikační společnosti.

„Stačil jeden postřik v nesprávnou chvíli a ohrožené je celé naše podnikání,“ uzavírá Vondráková.

Autor: Viktor Votruba
Zdroj: Hospodářské noviny