Brusel začíná připravovat zemědělce na nová pravidla pro živočišné chovy s tím, že tím „udělá život pro Evropany čistší a zdravější“. V rámci plánu EU pro nulové znečištění upozorňuje, že „základním kamenem ambicí EU je snížit znečištění do té míry, aby již nepoškozovalo lidské zdraví a přírodní ekosystémy“.

 

Toxické prostředí Evropanům mají totiž dle tvrzení Evropské komise způsobovat chovy zvířat, což zjistil dřívější projekt LIFE Clean Air Farming, probíhající mezi lety 2018 až 2022. „Zemědělství produkuje 55 % emisí metanu a 94 % emisí amoniaku v EU, což nejen přispívá ke globálnímu oteplování, ale také poškozuje lidské zdraví a biologickou rozmanitost. Vzhledem k tomu, že v EU žije přibližně 133 milionů prasat, 74 milionů krav, 58 milionů ovcí a 11 milionů koz, jedná se o velké množství toxických plynů,“ varuje Komise.

 

Na uvedená zjištění Bruselu nyní navazuje revidovaná směrnice o průmyslových emisích, známá jako IED 2.0, jejíž nová verze byla přijatá v roce 2024, obsahující regulaci průmyslového znečištění i vůči zemědělcům.

 

Revidovaná směrnice , mající za cíl snížit znečištění ovzduší, půdy i vody, přináší mimo jiné zásadní změny v tom ohledu, že má nově platit i na velkochovy prasat a drůbeže a snižuje na nižší úrovně množství zvířat, které bude pro farmy rozhodující, zdali se směrnicí budou muset řídit.

Samotná Evropská komise propočítává, že směrnice, vztahující se na velké farmy, mající více než 21 300 nosnic či 700 chovných prasnic dopadne až na 38 500 drůbežích a prasečích farem. Ty pak budou muset při své činnosti dodržovat emisní limity, upravit krmivo či zajistit úpravy ventilace a podávat pravidelná hlášení do evidence o emisích a podstupovat audity a inspekce. Farmy, které směrnici poruší, mohou čekat pokuty či dokonce pozastavení činnosti.

 

„Nejnovější pravidla pomohou podpořit inovace v oblasti nových a vznikajících technologií a podpoří materiálovou účinnost a dekarbonizaci podporou ekologičtějších postupů. To pomůže velkým evropským průmyslovým odvětvím splnit ambice EU v oblasti nulového znečištění do roku 2050,“ pochvaluje si povinnosti pro zemědělce Brusel.

 

Popisuje, že má jít o směrnici vztahující se na „největší a nejvíce znečišťující intenzivní chovy prasat a drůbeže v EU“, což má představovat 30 % z nich a dodává, že se nyní povinnosti nevztahují na malé a střední chovy prasat a drůbeže.

 

„Členské státy mohou hlásit emise jménem zemědělců, čímž se snižuje zátěž jednotlivých zemědělských podniků,“ dodává.

 

Dotčení zemědělci se mají na provozní pravidla přizpůsobit v následujících pěti letech, jelikož ta začnou platit od roku 2030–2032, v závislosti na velikosti zemědělského podniku.

 

Aktuálně se mimo zemědělců připravuje i Brusel – a to v otázce jak zasáhnout proti emisím z krav. Do konce roku 2026 Komise chce zveřejnit zprávu pro komplexnější řešení emisí z chovu hospodářských zvířat se zaměřením na skot, jelikož to dle ní „představuje přibližně 50 % celkových emisí metanu a přibližně 25 % celkových emisí amoniaku v EU“.

 

„Zpráva rovněž posoudí proveditelnost opatření k zajištění toho, aby dovážené živočišné produkty neznečišťovaly více než produkty vyrobené v EU,“ slibuje Brusel.

 

Co se týče chovu drůbeže a prasat, v Česku má zákon na základě IED 2.0 vstoupit v platnost od července příštího roku a mnohé zemědělské organizace již nyní vyjadřují obavy, jak celá situace na sektor dolehne.

 

Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha pro ParlamentníListy.cz uvedl, že Zemědělský svaz vnímá chystanou zprávu Evropské komise navazující na směrnici o průmyslových emisích (IED 2.0) jako „potenciálně velmi problematickou – zejména pokud by se dále plošně rozšiřovala regulace emisí z chovu hospodářských zvířat“.

 

„Je nutné si uvědomit, že emise z chovu hospodářských zvířat jsou spojeny se zcela přirozenými biologickými procesy a že živočišná výroba je z hlediska environmentálních dopadů zásadně odlišná od průmyslové činnosti. Chov skotu navíc sehrává nenahraditelnou roli nejen z hlediska produkce mléka, ale také ve vztahu k péči o krajinu – produkce organických hnojiv v kontextu snižování spotřeby průmyslových hnojiv roste na důležitosti,“ podotkl.

 

Co se týká výjimky pro malé a střední chovy, hlavní otázkou dle něj zůstává, jak budou tyto kategorie do budoucna nastaveny. „Živočišná výroba klade vysoké nároky na investice a lidskou práci. To přirozeně vytváří tlak na její koncentraci v rámci středních a větších farem. Více než 95 % mléčného skotu v ČR je chováno na farmách s výměrou nad 1 000 ha. To znamená, že přísnější regulace nebo snížená podpora větších farem by měla výrazný dopad na celý sektor,“ upozorňuje s tím, že kdybychom se drželi standardní definice malých a středních podniků v EU, podle obratu a počtu zaměstnanců, středně velké farmy v České republice by plně spadaly do této kategorie. „Umělé nastavení velikostních kategorií zemědělských podniků podle rozlohy obhospodařované půdy nebo počtu kusů chovaných hospodářských zvířat neodráží reálnou ekonomickou situaci těchto podniků. Regulace na ně dopadá mnohem tvrději, jako by šlo o velké ziskové podniky. Realita je přitom taková, že po odečtení několika procent obratu, které v jejich hospodaření představují dotace, by se tito zemědělci dostali do ztráty,“ naráží na metodiku EU, která se primárně odvíjí od počtu chovaných zvířat.

 

Zemědělský svaz je dle Pýchy připraven hledat cesty, jak emise z živočišné výroby snižovat, „ale tato opatření musí být přiměřená a citlivě nastavená s ohledem na strukturu zemědělství v daném členském státě, péči o chovaná zvířata, velikost a typ chovu, jakož i ekonomiku farem“.

„Další regulace emisí bez kompenzačních mechanismů bude mít za následek zvýšení nákladů na živočišnou výrobu. V kontextu vládní strategie, která živočišnou výrobu označuje za ekonomicky výhodnější než některé formy rostlinné produkce, by to byl krok proti logice vlastních priorit. Potenciální snižování stavu skotu by vedlo také k oslabení soběstačnosti, schopnosti používat statková hnojiva, pestrosti krajiny jakož i k růstu nezaměstnanosti na venkově,“ doplnil Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha pro ParlamentníListy.cz.

 

Asociace soukromého zemědělství ČR ASZ ČR pak pro ParlamentníListy.cz podotkla, že pochopitelně vítá jakékoli snížení regulací pro malé a střední zemědělce, která je zatěžuje časově i finančně.

 

„Podle ASZ ČR se ale téma emisí v chovech hospodářských zvířat nadhodnocuje. Ve veřejném prostoru se velmi často uvádí, že emise z chovů hospodářských zvířat se na vzniku veškerých emisích podílí více než 14 procenty, to je ovšem celosvětový průměr, který je ale ve vyspělých zemích, jak vyplývá z řady studií (jedním z autorů je například profesor Kalifornské univerzity v Davosu Frank Mitloehner, který loni navštívil ČR) podstatně nižší, a činí něco mezi 4 až 5 procenty. Mnohem více emisí z chovů hospodářských zvířat vniká v rozvojových zemích (v případě skotu například v Indii), a tam by tak také měly být upřeny aktivity snižující tamní emise. Je také třeba připomenout, že hlavním zdroje emisí není zemědělství, ale energetika a doprava,“ poukázal v odpovědi zaslané ParlamentnímListům.cz předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek.